NEWTON MEDIA MONITORING

Přehled zpráv

Ostravsko vodomilům bez plavek přeje 1 21.8.2007 Moravskoslezský deník  str. 02  Téma - léto v moravskoslezském kraji   JITKA HRIVŇÁKOVÁ IRENA FABIÁNOVÁ   Záchrana tonoucího musí být rychlá 2 21.6.2007 Moravskoslezský deník  str. 02  Téma   (ifa)   Koupání přináší radost i řadu nebezpečí 3 21.6.2007 Moravskoslezský deník  str. 02  Téma   Irena Fabiánová   FOTO - Večer patřil módě, výtěžek dětskému domovu 4 14.5.2007 Moravskoslezský deník  str. 31  Moje Ostrava - Příloha   (ifa)   Fabric v negližé 5 8.12.2006 Moravskoslezský deník  str. 11  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Výprava na soutěži elegance v Troyes sklidila obrovský úspěch 6 3.10.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Publicistika   Irena Fabiánová   O auto se musí hlavně pečovat 7 3.10.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Publicistika   Irena Fabiánová   Největším mazlíkem ošetřovatelů žiraf je Benty 8 5.9.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   (ifa)   Zvířata nás berou jako sobě rovné 9 5.9.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Firma vzdělává pracovníky díky fondu z EU 10 26.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 10  Hospodářství   (ifa)   Nestíhali v červenci dodávat 11 22.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Reklama na Kofolu: je vtipná nebo neslušná? 12 22.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Skluzavka už je bezpečná 13 18.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Skluzavka kamikadze bude do dvou týdnů zkrácena 14 11.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Co se skluzavkou? Zkrátit! říká ředitel Sarezy 15 11.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Kam na nudapláž v Moravskoslezském kraji 16 8.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   (ifa)   Co je na tom, že jsme nazí? 17 8.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Skluzavka bude otevřena, pohlídá ji speciální tým 18 2.8.2006 Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana   Irena Fabiánová   Nebezpečná skluzavka je už mimo provoz 19 31.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Skluzavka ohrožuje zdraví 20 29.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana   Irena Fabiánová   Manažer brazilských fotbalových hvězd vybíral v Ostravě modelky pro kalendář 21 22.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Z léčby psem nebohatne konto, ale duše 22 18.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Bono si nechá líbit vše, říká o psovi Jana Rozehnalová 23 18.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   (ifa)   Od začátku prázdnin utonulo nejvíce lidí za posledních deset let 24 17.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Ozvěny karlovarského festivalu začínají v kině Art 25 13.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 06  Ostrava   (ifa)   FOTO 26 12.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana   (ifa)   Colours of Ostrava rozzáří na čtyři dny metropoli kraje 27 12.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Nejzářivější barvou festivalu bude Robert Plant 28 12.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Vinnou révu lze pěstovat všude. I v Libhošti u Nového Jičína 29 11.7.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Za historií aut a kouzlem starobylých hradů 30 30.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 43  bez hranic   Irena Fabiánová   V srdci Valašska se kloubí tradice a krásná příroda Beskyd 31 30.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 42  bez hranic   Irena Fabiánová   Festival Noc plná hvězd vypukne v Třinci už dnes 32 23.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 09  kultura   (ifa)   Vodní živel nemá s nikým slitování 33 20.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Čeští vodní záchranáři patří mezi špičku 34 20.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   (ifa)   Agentura Next vybírala v Ostravě nové tváře 35 17.6.2006 Moravskoslezský deník  str. 04  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Agentura hledá tváře 36 25.5.2006 Moravskoslezský deník  str. 08  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Mosambičan má rád Kunderu a Švejka 37 23.5.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   (ifa)   Zahraničních studentů u nás přibývá 38 23.5.2006 Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije...   Irena Fabiánová   Když je hudba alfou a omegou života 39 22.5.2006 Moravskoslezský deník  str. 09  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Děti z dětského domova předváděly společně s Miss 40 15.5.2006 Moravskoslezský deník  str. 04  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Jeseničtí Priessnitz vydávají nové album 41 28.4.2006 Moravskoslezský deník  str. 14  kultura   (ifa)   Sommerová: Nerovnost mužů a žen je zakotvena všude 42 28.4.2006 Moravskoslezský deník  str. 07  Severní Morava a Slezsko   Irena Fabiánová   Modelky předvedly spodní prádlo 43 24.4.2006 Moravskoslezský deník  str. 09  Severní Morava a Slezsko   (ifa)   Nejvyšší ostravský komín se stane dominantou města 44 20.4.2006 Moravskoslezský deník  str. 06  Ostrava   BŘETISLAV LAPISZ IRENA FABIÁNOVÁ

Plné znění zpráv

Ostravsko vodomilům bez plavek přeje 21.8.2007  Moravskoslezský deník  str. 02  Téma - léto v moravskoslezském kraji JITKA HRIVŇÁKOVÁ IRENA FABIÁNOVÁ zpět Také nemáte rádi mokré plavky na těle? Zkuste to bez nich. Nudistických pláží a vyznavačů naturismu rok od roku přibývá. V Moravskoslezském kraji měl ostatně vždy spoustu příznivců. dovolená mezi naturisty Navíc podle naturistů a nudistů není nic příjemnějšího než zaplavat si ve vodě tak, jak vás stvořila příroda. „Jednou jsme omylem přenocovali v nudistickém kempu v Chorvatsku – a už jsme u toho zůstali. U moře mi to nikdy nevadilo, u nás mi to však zpočátku připadalo hloupé. Lidé na vás zírají a mají poznámky, i když si jenom u řeky sundám vršek od plavek,“ směje se Věra Příhodová z Frýdku-Místku. „Chodíme na přehradu Olešná, kde je jedna z pláží vyhrazena pro naturisty, není však moc udržovaná. Určitě bychom přivítali, kdyby i v nedalekém aquaparku bylo občas umožněno koupání bez plavek,“ přidává se další vyznavačka naturismu. Na nudisty a textiláky, jak nudisté říkají lidem v plavkách, se svět rozděluje již od počátku dvacátého století. V posledních letech se však rozdíly stále více stírají. Především, sami se dělí na dvě skupiny. Nudisté jsou ti, co se bez plavek koupou a opalují. Pro naturisty je nahota životní styl. „Rád si jdu lehnout na pláž a zaplavat bez plavek, ale tím to pro mne končí, žádných naturistických sešlostí bych se asi nezúčastnil,“ tvrdí Martin Sládek z Kopřivnice, jehož oblíbeným místem je nedaleká Větřkovická přehrada. Sdružení československých naturistů Ostrava, které bylo založeno již počátkem devadesátých let, je dlouhodobě nejpočetnější naturistickou organizací v České republice a nudisté se už dávno neschovávají u rybníků. Ostravsko vůbec vodomilům bez plavek přeje a možností, kam zajít, je hned několik. Lokalit, kde se dá odložit oblečení a plavky a opalovat se a koupat „jen tak“, bylo v minulosti více, přesto je i v současné době z čeho vybírat. Antošovice: štěrkovna Naturpláž Pohoda v Antošovicích je známým rájem nudistů a naturistů. Pláž zde vznikla už na počátku osmdesátých let a v současné době je jedním z nejvyhledávanějších míst letního odpočinku jedinců a rodin, kteří žijí „ve splynutí s přírodou“. Početnou skupinu tvoří také Poláci. Na pláži najdete občerstvení, volejbalové hřiště, kuželky a k dispozici je i ohniště. Členové naturistického sdružení zde mohou také stanovat. Vstupné pro hosta je padesát korun. Hlučín: štěrkovna Nudapláž v Hlučíně je součástí „textilní“ pláže kolem štěrkovny. Po vstupu do areálu se vydáte kolem vody vpravo a asi po pěti stech metrech narazíte na prostor pro nudisty. Pláž je obehnaná dnes už vzrostlým živým plotem. Občerstvení a sportovní atrakce jsou na „textilní“ pláži. Vstup na přírodní koupaliště stojí třicet korun. Kopřivnice: Větřkovická přehrada Oblíbenou, ale stále neoficiání nudistickou pláž najdete na Větřkovické přehradě poblíž Kopřivnice. Pokud se chcete dostat na nudapláž, musíte projít přes hráz a vydat se kolem přehrady až na protilehlou stranu. Vstup do vody je sice bahnitý, ale můžete využít i malého dřevěného mola. Pláž je ze dvou stran kryta lesem, a vyznavači nudismu tak zde mají klid. Občerstvení je bohužel až na „textilní“ pláži. Místní pláž má ale navíc hřiště pro volejbal. Olešná – přehrada Neoficiální nudistickou pláž najdete také nedaleko FrýdkuMístku. Nepatří k rekreačnímu areálu kolem přehrady. Lokalita se nachází u rybářské restaurace a její délka je asi čtyři sta metrů. Travnatá pláž ale není moc navštěvovaná. Obnovená Písečná Mezi obnovené nudistické lokality patří nudapláž v Písečné u Jeseníku. Naháčům je zde vyčleněn severozápadní břeh u rybníka Florián. Vstup na „textilní pláž“, kde se můžete občerstvit, stojí třicet korun. Opuštěné lokality Nudistická lokalita se rozkládá v Karviné na pravém břehu řeky Olše u budovy VOKD. Dnes je ale využívaná minimálně. Opuštěná je také nádrž Siberie ve Frenštátě pod Radhoštěm. Voda je zde však v tak špatném stavu, že se zde už několik let nikdo nekoupal. Foto popis| NENÍ NUDA JAKO NUDA. Nahota se dnes pomalu a jistě stává běžnou záležitostí. Žena, která se bez plavek pouze opaluje, nudistka není. „Opravdoví“ nudisté jí ve své mluvě říkají textilačka. Foto autor| Foto: Deník/archiv Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Havířovský deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Karvinský deník; Téma - léto; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Téma - léto v moravskoslezském kraji; 02 ID| 830cd77b-d76f-426d-973c-5c015ddf27dc   Záchrana tonoucího musí být rychlá 21.6.2007  Moravskoslezský deník  str. 02  Téma (ifa) zpět Vodní záchranář radí, jak poskytnout první pomoc při tonutí * Co má udělat člověk, který zpozoruje, že se někdo topí? Člověk, který zjistí, že se ve vodě někdo topí, to musí bez prodlení oznámit vodním záchranářům, pokud jsou na místě. Pokud na lokalitě nejsou, dá tuto informaci na vědomí třeba hlasitým voláním o pomoc přítomným lidem a sám zavolá, nebo určí, kdo zavolá lékařskou pomoc na lince 155. Důležité je také neztratit místo na vodní ploše z očí, tonoucí se totiž většinou po vysílení ponoří pod vodní hladinu a místo, kde poněm pátrat, už nelze nalézt. Pokud jsou záchranáři aspoň dva, ten na břehu fixuje očima místo tonutí. Pokud je člověk sám, nesmí místo ztratit z očí po celou dobu eventuální záchranné akce. * Na co má myslet člověk, který jde pro tonoucího do vody? Za všech okolností musí myslet na svou vlastní bezpečnost. Prioritou je vždy život záchranáře. Známé pořekadlo, že tonoucí se stébla chytá, zde platí na sto procent. Školený vodní záchranář ovládá přiblížení se k tonoucímu a osvobozovací chvaty, ale i u něj, natož u laika je osobní zásah velikým rizikem. Přiblížení k tonoucímu je nejbezpečnější na lodi nebo surfovém plováku, dá se použít i nafukovací lehátko. V nejhorším případě je třeba se k tonoucímu přiblížit plaváním. Přibližujeme se stále s hlavou nad vodou a sledujeme tonoucího, v těsné blízkosti se k tonoucímu přibližujeme nohou napřed. Samozřejmě je lepší, když pro tonoucího jdou do vody dva nebo více záchranářů. * Čím ještě si může zachraňující pomoci? Dá se použít řada záchranných pomůcek - bidlo, kruh, podkova nebo míč, třeba i kus dřeva, větev nebo lano. Tak nedojde k přímému kontaktu mezi záchranářem a tonoucím, což je nejbezpečnější způsob záchrany. Pokud nejsme zkušení plavci, je asi nejlepší počkat, až postiženému dojdou síly, začne ztrácet vědomí amy jej budeme moci „čapnout“ a táhnout ke břehu. Pokud tonoucí už zmizel pod hladinu, musí ho záchranář vytáhnout na hladinu a bez prodlení s ním plavat ke břehu. Tažení tonoucího je nejsnazší na zádech. * Když už tonoucího dostaneme na břeh, co pak? Pokud tonoucí po vytažení sám dýchá nebo s námi přímo komunikuje, necháme jej ležet, odpočinout a uklidníme ho. Pokud byl tonoucí ve vodě delší dobu, je pravděpodobné, že již sám nedýchá a netepemu srdce. Vtu chvíli zahajujeme oživování. Zakloníme hlavu a zprůchodníme tak dýchací cesty. Začínáme pěti vdechy z úst do úst, dvěma prsty zacpeme nos. Vněkterých případech se po těchto úvodních vdeších postižený rozdýchá. Pokud tomu tak není, pokračujeme třiceti stlačeními hrudníku. Místo stlačení je uprostřed hrudníku, které opakujeme stokrát za minutu. Pak střídáme třicet stlačení hrudníku a dva vdechy. Pokračujeme tak dlouho, dokud postižený nezačne sám dýchat nebo si jej nepřevezme zdravotník. Pokud z jakýchkoliv důvodů nemůžeme provádět dýchání z úst do úst, provádíme aspoň masáž srdce. Pravidla oživování se změnila, aby bylo co nejvíce účinné a zároveň jednoduché a pochopitelné hlavně pro laika. Foto popis| ZÁCHRANA Z LODI je nejbezpečnější a nejrychlejší, říká vodní záchranář Tomáš Křížkovský (vlevo). Foto autor| Foto: archiv VZS Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Téma; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Téma; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Téma; 02 Publikováno| Havířovský deník; Téma; 02 Publikováno| Karvinský deník; Téma; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Téma; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Téma; 02 ID| 02b84996-132f-4a05-ac18-0b6e4a0c9407   Koupání přináší radost i řadu nebezpečí 21.6.2007  Moravskoslezský deník  str. 02  Téma Irena Fabiánová zpět Lidé by měli dávat přednost koupání na místech, kde hlídkuje Vodní záchranná služba, říká ostravský záchranář Ostrava/ Do začátku letních prázdnin zbývají ještě necelé dva týdny, ale sezona na koupalištích a přehradách je letos díky vysokým teplotám v plném proudu už od konce května. S vodními radovánkami jde ale ruku v ruce i nebezpečí, které lidé často podceňují. Například loňský začátek prázdnin se do povědomí zapsal smutnou statistikou, kdy za první dva týdny utonulo v České republice 25 lidí. Záchranáři také proto i letos důrazně nabádají: „Využívejte především ta koupaliště, vodní plochy a nádrže, kde se o vaši bezpečnost stará Vodní záchranná služba Českého červeného kříže, a nikdy se nechoďte koupat sami. Jedině tak se nám společně podaří snížit riziko utonutí!“ Nejvíce lidí totiž utone právě na místech, kde nemohou žádnou pomoc čekat. Vodní záchranáři jsou vesměs dobrovolníci, kteří nikdy nemohou být všude. „Jedny z nejnebezpečnějších míst jsou dětské bazénky. Rodiče často zapomínají na to, že jsou děti bez dozoru,“ varuje ostravský záchranář Tomáš Křížkovský a dodává, že se člověk může utopit i ve dvaceticentimetrové hloubce vody. „Vůbec nejhorší je dát dítěti nafukovací kruh. Stačí vlnka a kruh i s dítětem zůstanou vzhůru nohama. Lepší jsou křidélka a záchranné vesty,“ říká Křížkovský. Rizikovou skupinou jsou kromě dětí také náctiletí. „Puberťáci se mezi sebou hecují a rádi sázejí, kdo doplave pod vodou dál a kdo skočí z větší výšky. Jednou jsme z porubského bazénu vytahovali kluka, který dostal křeč do hrtanu metr před koncem bazénu a ta ho donutila nadechnout se pod vodou. Vytáhli jsme ho na břeh a naštěstí se hned po prvním profouknutí probral,“ vzpomíná záchranář. Kromě utonulých také přibývá počet těžkých zranění při koupání. „Skokem do neznámé vody člověk riskuje často těžké poškození páteře. K podobným úrazům dochází také na skluzavkách a toboganech. Tady lidé většinou nedbají upozornění obsluhy skluzavek, sjíždějí po nohách nebo hlavou napřed,“ říká Tomáš Křížkovský. Nejvíce lidí podle statistik utone pod vlivem alkoholu. „Tento stav se navíc kloubí s rozehřátím a po skoku do vody dochází ke kolapsu organismu a člověk se už nevynoří. Pokud je to na místě, kde není dohled, je malér hned na světě,“ vysvětluje záchranář. Foto popis| ZÁCHRANÁŘI V AKCI. Bezpečněji je tam, kde hlídkují plavčíci. Foto autor| Foto: Deník/Irena Fabiánová Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Téma; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Téma; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Téma; 02 Publikováno| Havířovský deník; Téma; 02 Publikováno| Karvinský deník; Téma; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Téma; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Téma; 02 ID| 26ded1e0-2369-4448-88bf-e9c6a095c1df   FOTO - Večer patřil módě, výtěžek dětskému domovu 14.5.2007  Moravskoslezský deník  str. 31  Moje Ostrava - Příloha (ifa) zpět Foto popis| MÓDAJE BLÁZNIVÁ. Příznivci módy a krásných modelek si dali v pátek v ostravském domě kultury dostaveníčko na velké módní show známé ostravské modelingové agentury Cool. Na přelomu jara a léta opět nabídla veřejnosti žhavé módní novinky z dílny světových značek Replay, Diesel, Von Dutch, United Colours of Benetton a dalších. Nechyběly ani kožešinové oblečky firmy JetSet Store a kolekce Jiřiny Tauchmanové, která oblékla i letošní finalistky Miss Europe Junior. Na předváděcím molu nechyběly ani extravagantní modely ostravské návrhářky Jitky Stauderové. Módním večerem provázeli Libor Bouček a modelka Agáta Hanychová. Kromě modelů a modelek agentury Cool se na molu předvedla také Miss České republiky Kateřina Sokolová, která na akci zavítala hlavně kvůli charitě. Výtěžek byl totiž stejně jako loni věnován Dětskému domovu v Čeladné. Sponzoři dětem nakonec předali šek na 55 tisíc korun, kromě toho ještě Aleš Buksa, majitel kosmetické firmy LR Cosmetics, daroval dalších deset tisíc korun. „Z těchto finančních prostředků bude nová podlaha do tělocvičny v dětském domově,“ prozradila produkční agentury Cool Kateřina Vrábelová. Foto autor| Foto: Deník/Adolf Horsinka Region| Severní Morava   Fabric v negližé 8.12.2006  Moravskoslezský deník  str. 11  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Ostrava - I když venku místo sněhové nadílky kvetou sedmikrásky, Agáta Hanychová společně s modely a modelkami ostravské agentury Cool předváděli na módní přehlídce v klubu Fabric luxusní zimní kožichy z obchůdku Jetset Store. Snad díky téměř jarním teplotám z pod kožichů vykukovala jen spoře oděná těla do sexy spodního prádla Femme Fatale Lingerie. Nechyběly ani extravagantní oděvy ostravské návrhářky Jitky Stauderové, které byly inspirovány nočním životem na Stodolní ulici. V závěrečné dražbě pak byla pro dětský domov v Čeladné získána částka dvacet dva tisíce korun. Foto autor| Snímky: Deník/Irena Fabiánová Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 11 ID| 95c54703-b402-4b92-b349-cab4cf352313   Výprava na soutěži elegance v Troyes sklidila obrovský úspěch 3.10.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Publicistika Irena Fabiánová zpět Jak se žije... milovníkům veteránů Jedním z těch, kteří patří k opravdovým mistrům v renovaci veteránů, je také Jiří Toloch z Ostravy. Letos v dubnu poprvé vyjel po osmnácti letech tvrdé práce se svým vozem Aero 50 a na začátku září s ním uspěl v soutěži elegance ve francouzském Troyes. „Byl to mimořádný úspěch. Porota povstala a dokonce křičela: Bravo!“ říká prezident Veteran Car Clubu Ostrava Tomáš Holek. „Aerovku jsem dával dohromady osmnáct let a letos to přineslo úspěch,“ říká její majitel Jiří Toloch a vypráví, jak své Aero získal: „Byl to vrak a nikdo ho nechtěl, ale pro mě to byl největší sen. Z aerovek je to špička, má skvělý elegantní tvar. Všechny sportovní vozy jsou v podstatě jeho kopie. Po vlastní ose s ní jezdím maximálně do sta kilometrů, jinak ji vozím. Jede sice poměrně rychle, ale nemá tak dobré jízdní vlastnosti a řidiči nejsou moc tolerantní. Nechci, aby se jí něco stalo, když navíc nejde ani pojistit.“ Jiří Toloch si první auto pořídil v roce 1984, a jak sám říká, pak už to byl kolotoč. „Měl jsem spoustu aut i motorek, v podstatě celou řadu aerovek, ale teď už jsem si nechal jen svou první a tu nejlepší. Vedle v garáži stojí ještě Tatra 17, kterou už opravuji pět let, a myslím, že mě ještě dalších pět čeká. Pokud mi rodina vyjde vstříc a vydrží zdraví, tak bych s ní ještě rád vyjel na soutěž a pak už konec. To je můj poslední životní sen,“ říká Toloch a dodává: „Ve Francii jsem byl na soutěži už počtvrté. Je to soutěž pro luxusní vozy. Abych se tam vůbec dostal, musel jsem ještě tři týdny opravovat motor, ale protože jsem to už slíbil vnukovi, nakonec jsme jeli.“ Kromě Jiřího Tolocha se na soutěž do Troyes vydala také skupinka Tater. „Chtěli jsme předvést sérii aerodynamických Tater. A tak jsme na soutěži elegance předvedli Tatru 97, Tatru 87, Tatru 600 Tatraplán a Tatru 603. O tuto kolekci byl mimořádný zájem a sklidila obrovský úspěch,“ vypráví prezident Tomáš Holek a dodává, že na soutěž do Troyes jezdí Veteran Car Club Ostrava už dvanáct let a letos se jí z klubu zúčastnil rekordní počet patnácti vozů. Foto popis| Jiří Toloch si z mezinárodní soutěže ve francouzském Troyes dovezli první cenu v soutěži elegance. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Publicistika; 05 Publikováno| Havířovský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Karvinský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Publicistika; 05 ID| 0ee27739-1b2b-4a74-8c83-97d3d6211cfc   O auto se musí hlavně pečovat 3.10.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Publicistika Irena Fabiánová zpět Milovníci veteránů věnují svému koníčku často celý život Jak se žije... milovníkům veteránů Když potkáte na cestě krásného naleštěného veterána, můžete si pomyslet: Něco takového bych chtěl mít doma. Většina lidí si ale při pohledu na nablýskané auto nedovede představit, kolik času do něj jeho majitel investoval. „O auto se musí pečovat, musí se připravovat. Není to jen vytáhnout ho z garáže a jet,“ říká předseda Veteran Car Clubu Ostrava Tomáš Holek. Tatra je prostě Tatra Moravskoslezský kraj bezesporu proslavila kopřivnická automobilka Tatra, i když se v ní osobní vozy nevyrábějí. „Shodli jsme se v našem klubu, že Tatra ze světa nikdy nevymizí, protože to auto má prostě sílu,“ vysvětluje Alena Čípová, prezidentka Tatra Veteran Car Clubu Kopřivnice. Tato usměvavá žena se zlatou šestsettrojkou na krku si auta zamilovala už v mládí. „Rodiče pracovali oba v Tatře, a protože neměli syna, otec mě tahal všude s sebou. Na rallye jsme začali jezdit na začátku šedesátých let. Klub potom vznikl v roce 1969,“ popisuje začátky Alena Čípová. Ostravský klub vznikl pouze o rok později. „Pokoušeli jsme se ho založit u Ostravského muzea, ale v té době muselo být všechno pod Svazarmem, tak jsme na našich srazech stříleli ze vzduchovky a házeli granátem,“ usmívá se Tomáš Holek. Soutěže veteránů mají v kraji tradici Oba kluby se mohou také pochlubit pořádáním mezinárodních rallye. Tatrováci se scházejí každý rok na začátku září na memoriálu zasloužilého mistra Josefa Veřmiřovského. „Rallye Beskydy se jezdí od roku 1984 a většinou se na ní objeví tak sto vozů,“ říká prezidentka Tatra Veteran Car Clubu, která rallye také jednou vyhrála. Kromě toho pořádá Tatra Veteran Car Club co deset let jízdu z Vídně do Kopřivnice, příští rok na přelomu srna a září ji pojede asi 150 vozů. Ostravský klub svou rallye pořádá už od sedmdesátých let. „Moravia se jezdí co dva roky, je to velká mezinárodní soutěž, která trvá celý týden, aby stálo za to i cizincům přijet k nám do republiky. Hned v prvním roce se zúčastnili jezdci ze sedmi zemí Evropy, a díky tomu jsme mohli i my vyjet na rallye do Stockholmu,“ vzpomíná Tomáš Holek. „Tenkrát nebylo nic, čím bychom auta převezli, a tak jsem jel se svým vozem Laurin & Klement z roku 1925 na dřevěných loukoťových kolech až tam po vlastní ose. To auto by to vydrželo i dnes, ale je to v současném provozu nebezpečné,“ popisuje svou první zahraniční zkušenost. Své auto si Tomáš Holek pečlivě vybíral: „Chtěl jsem něco mimořádného, protože Tatrovek v té době jezdilo hodně. Objevil jsem ho v Chotěboři v naprosto původním stavu a koupil za všechny úspory. Má žena z toho byla kupodivu nadšená.“ První auto jsem dostala za maturitu Žena za volantem, to dnes není nic překvapivého, ale Alena Čípová začala jezdit veteránské rallye už v roce 1974. „Jezdila jsem se šestsettrojkou, a ta v té době byla něco moc moderního. Ale ona byla jako dělaná na jízdy zručnosti, které jsem milovala. První tři roky jsem jezdila jako ženská posádka se sestrou. Manžel nám vždy nachystal auto, zůstal doma a hlídal dítě. To bylo moc pěkné,“ usmívá se a skromně přiznává, že pohárů a cen má doma více než manžel. „U nás je to taková rodinná tradice, teď už jezdí na rallye i moje dcery i se svými dětmi. Bereme to jako rodinné výlety,“ dodává Alena Čípová. Zájem o veterány mají i mladí lidé Oba říkají, že je v klubu čím dál více mladých lidí, kteří se začínají o veterány zajímat. „Většinou si koupí hotové auto, protože mají více peněz. Díval jsem se na ně s nedůvěrou, ale většina tomu naprosto propadla,“ říká spokojeně Tomáš Holek. „Mladí si pořídí nejdříve něco nového, třeba sedmistovku, ale pak si k tomu koupí ještě i něco staršího. Někdo si nechává auto opravovat, jiní ho dokáží rozebrat sami do posledního šroubku,“ dodává Alena Čípová. Foto popis| O veterány se člověk musí hlavně starat. Jiří Toloch pracoval na svém Aeru 50 celých osmnáct let, aby s ním mohl letos na jaře poprvé vyjet. Foto autor| Snímky Miroslav Kucej Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Publicistika; 05 Publikováno| Havířovský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Karvinský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Publicistika; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Publicistika; 05 ID| 5535f44c-5ef0-4c13-a603-483fdee1ffcd   Největším mazlíkem ošetřovatelů žiraf je Benty 5.9.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... (ifa) zpět Stejně jako v jiných zaměstnáních, není ani v zoologické zahradě nouze o zajímavé příběhy. Některé jsou veselé, jiné naopak smutné, v každém případě v nich hrají hlavní roli zvířata a jejich ošetřovatelé. Jedním z posledních velkých úpěchů byl například odchov pštrosa dvouprstého. „Je to teď naše malá mediální hvězda. Ten pštros není sám o sobě tolik cenný, protože je dnes chován i na soukromých farmách, ale je to obrovský chovatelský úspěch,“ říká hrdě ošetřovatelka Karin Skýbová a popisuje dál, jak se chovatelům podařilo vysedět s pštrosy mládě: „Vajíčka se jim pořád kutálela pryč z hnízda, protože si jej pštrosi usmysleli vybudovat na kopci a my jsme chodili po výběhu a dávali jsme je zpět pod pštrosici. Z jednoho vajíčka je teď úžasný malý pštros. Jde vůbec o první přirozený odchov tohoto pštrosa v ostravské zoo.“ Největším miláčkem Karin je ale žirafa Benty. „To je naše zlatíčko. Když jsem nastoupila, byl jí rok a byla v umělém odchovu. Bylo to první mládě žirafy, které se v Ostravě narodilo. Je to kamarádka v pravém slova smyslu. Přistupuje k nám jako bychom jí byli rovni, nechá se dokonce hladit. Myslím, že málokde mají takovou žirafu,“ říká Karin. Obrovskou záchrannou akci uspořádali ošetřovatelé kvůli čápovi marabu Oťasovi. „On vždycky vybíhal na kopec a chytal vítr a lítal s ním, i když měl přistřižená křídla. A tak pořád dokola. Pak ho tak vzal vítr, on jen letěl, vůbec neřídil a napasoval to do stromu uprostřed rybníka pod výběhem a visel tam jako roztrhaný papírový drak. Bylo to v říjnu a my se pro něho brodili studenou vodou a nešlo nám ho sundat. Nakonec nám do té vody ještě spadl a málem se utopil,“ líčí Karin. Dalšího ptáka, papouška aru zelenokřídlého, museli dokonce přijet zachraňovat hasiči z Hrabové. „Rodiče ho přes noc celého otrhali, museli jsme ho oddělit a další dva dny trvalo, než začal zase přijímat potravu. Nelétal, jen chodil a vyhříval se na sluníčku. Netušili jsme, že by mohl být tak rychlý. Jen chvilku jsme nedávali pozor, a byl pryč. Objevili jsme ho asi až po hodině na patnáctimetrovém stromě. To byl šok. Když ho hasiči sundávali dolů proudem vody, začal dokonce používat křídla, takže se díky tomu naučil i lítat,“ vypráví ošetřovatelka Yveta Svobodová. Ne všechny příběhy ale mají tak šťastný konec. „Ještě teď se nám stává, že občas něco obrečíme. Například ráno přijdete a najdete mrtvé mládě. Sice se zjistí, že mělo nějakou vrozenou vadu, ale čekáte na porod patnáct měsíců a pak z něj máte obrovskou radost. Mládě žije devět dní, a skončí to. Ze začátku to člověk všechno prožívá strašně intenzivně, pak už je to ale součást práce,“ říká smutně Karin. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 57209929-6fc0-4df0-8a3c-b6ce06a8ae5a   Zvířata nás berou jako sobě rovné 5.9.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět Práce ošetřovatelů v zoologické zahradě je pořádná dřina, ale je to jejich celoživotní hobby Jak se žije... ošetřovatelům v zoo Snad každý člověk byl aspoň jednou za život v zoologické zahradě, aby se podíval na zvířata, která by jinak naživo asi nikdy neviděl. Málokdo si přitom ale uvědomí, že starost o to, aby přežila a podařilo se je odchovat, není tak zábavná, jako se doma starat třeba o křečka. Práce ošetřovatelů v zoologické zahradě je pořádná dřina, ke které musíte mít patřičné vzdělání. Je to práce, kterou provází smích, pláč, ale i bolavá záda. Zvířata si zamilovali hned v mládí. Dokonce o sobě říkají, že to je jejich úchylka, se kterou se už narodili. Zoologická zahrada je pro ně spíše druhým domovem než jen zaměstnáním a zvířata, o která se starají, berou za kamarády. „Jsem zvířaty postižená odmalička. Pokaždé, když jsem našla nějaké nemocné zvířátko, tak jsem se ho snažila přinést domů a vyléčit,“ říká Yveta Svobodová, která se v ostravské zoo stará o papoušky, a dodává, že chtěla být původně veterinářkou. Dostat se na veterinu se jí však nepovedlo, stejně jako další ošetřovatelce Karin Skýbové, která pracuje v oddělení afrických kopytníků. Vzdělání je důležité, devítiletka nestačí Obě si nakonec dodělaly maturitu na speciální škole pro ošetřovatelství exotických zvířat. „Všichni tady máme minimálně jednu maturitu, někteří mají dvě. Pobuřuje mě, když přijde babička s chlapcem a říká mu: Jestli budeš zlobit, tak budeš sbírat hovínka jako tady pan ošetřovatel. Spousta lidí si myslí, že na tuhle práci nemusíte mít vzdělání, ale opak je pravda,“ vysvětluje rozhořčeně Yveta Svobodová a dodává, že práce ošetřovatele v zoologické zahradě je specializovaná a člověk se musí vzdělávat pořád. „Učíme se i cizí jazyky, protože jezdíme i do zoo v zahraničí. Musíme nastudovat všechno, abychom novému zvířeti zajistili nejen podmínky k přežití, ale hlavně k odchovu,“ vysvětluje dále. Musíme vypozorovat, co zvíře trápí Ošetřovatelé se v současné době věnují vždy jednomu hlavnímu úseku a pak ještě docházejí na další, aby se mohli s kolegy vzájemně zastupovat. „Dříve to tak nebylo. Já jsem ještě zažila střídání na úsecích. Zdálo se to sice rozmanitější, ale pro zvířata je rozhodně lepší současná varianta,“ říká Yveta. „Zvíře vám neřekne, co ho bolí. Jen vidíte, že se trápí. Někdy jen poznám, že se chová jinak, nedokážu ani identifikovat, co přesně mu může být. Pak už je stále pod kontrolou,“ vysvětluje ošetřovatelka Karin a dále vypráví: „Čekáme teď dvě mláďata, žirafu a zebru, a jsme hodně nervózní, aby to dobře dopadlo, protože před třemi týdny nám zebra porodila mrtvé mládě. To není nic neobvyklého a stává se to jak v přírodě, tak i v hospodářských chovech.“ Žen je více, mají ošetřovatelství v krvi Ze čtyř ošetřovatelů na úseku zvaném Safari, ve kterém se nacházejí žirafy, zebry, antilopy, buvolci, pštrosi, marabu a zoborožci, je pouze jeden muž. U zvířat, která mají kolem čtyř set kilo a kde stádo antilop spořádá za den pořádnou hromadu trávy, nepůjde určitě o práci, která se dá dělat v rukavičkách. Počet žen-ošetřovatelek v zoo je vůbec výrazně vyšší. „Ošetřovatelství je podle mě víc záležitostí žen, prostě to mají v sobě. Tím nechci říct, že by byly lepší než muži. Ale moje zkušenost je taková. V současné době pracuji s lidmi, kteří mají dlouholetou praxi, mají dobré vzdělání a věnují se tomu odmalička. Ne každý tady vydrží. Lidé, kteří nastupují, si například myslí, že tu budou chodit v bílém plášti, a po krátké době odcházejí s tím, že fyzicky nezvládají,“ říká Karin Skýbová. Zvířata nás berou jako kamarády I když ošetřovatelé přiznávají, že práce v zoologické zahradě je náročná, svou práci mají rádi a je to na nich vidět. „Já do zoo nechodím vlastně ani jako do práce. Je to můj koníček, takže můžu říct, že i po čtrnácti letech, co jsem tady, chodím do práce pořád stejně ráda,“ vysvětluje s úsměvem Karin. Všechny bolístky podle ní dokáže vymazat okamžik, kdy cítí, že jí zvířata důvěřují. „Teprve, když přijde někdo nový, tak poznáme, jak už si na nás zvířata zvykla. Jsme součástí jejich skupiny, berou nás mezi sebe, dokonce nás vyzývají ke hře. Je úžasné, když se za námi přijdou mazlit,“ říká Karin a její kolegyně souhlasně přikyvuje. Například u papoušků je to ale něco jiného. „Nechci papoušky moc zvykat na člověka, pokud nejsou uměle odchovaní. Protože oni mě pak berou jako sobě rovného a tím, že příliš přilnou k člověku, pak případného partnera odmítnou. Pojmenované mám jen ary, kteří jsou pro mě jedni z nejinteligentnějších ptáků,“ vysvětluje Yveta a říká, že jediným jejím mazlíčkem je kakadu bílý, který byl uměle odchovaný. „Když přijdu ráno do práce, tak mě zdraví: Ahoj, Yveto. To je pro mě takové povzbuzení, mám si tady s kým popovídat,“ usmívá se. *** Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: V České republice je podle statistiky 6245 starostů. Vylosovaní výherci: Drahoslava Šostáková - Ostrava-Svinov, Jan Kantor - Návsí u Jablunkova a Dáša Skotnicová z Rýmařova. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579. Foto popis| Ošetřovatelka Yveta Svobodová s jedním ze svých svěřenců, s papouškem kakadu bílým, který se jmenuje Oskar. Foto popis| Karin Skýbová se o žirafy stará už čtrnáct let, za tu dobu s některými z nich navázala doslova kamarádství. Všechna zvířata, o která se stará, mají dokonce jména a některá na ně i slyší. Foto autor| SNÍMKY IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 63292d2e-ae32-47bd-b024-2f2d1c3f0739   Firma vzdělává pracovníky díky fondu z EU 26.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 10  Hospodářství (ifa) zpět Ostrava * Vstupem do Evropské unie se českým podnikatelům a ostatním subjektům otevřela možnost čerpat finanční prostředky určené pro podporu a rozvoj členských států EU. Tuto možnost využila i společnost Teplotechna Ostrava, a. s., která v současné době realizuje projekt v rámci Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. Ten je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. „Projekt je zaměřen na manažerské i dělnické vzdělávání. Budou do něj zapojeni všichni zaměstnanci a v rámci něj budou vytvořena také nová pracovní místa,“ řekl Zbyněk Cverna, předseda představenstva a výkonný ředitel společnosti, a dodává, že dělnické profese budou skupinově školeny hlavně v technických tématech, která úzce souvisejí se stavebními aktivitami společnosti. „Mezi další témata určená dělnickým profesím patří školení v oblasti řízení skladových zásob a rovných příležitostí pro muže a ženy. V oblasti individuálního vzdělávání pak intenzivní jazykové kurzy angličtiny,“ dodává Cverna. Většina vzdělávacích akcí je určena pro technicko-hospodářské pracovníky, skupinová školení jsou dělena podle jednotlivých organizačních úrovní vrcholového, středního a nižšího managmentu. „Důraz je kladen na rozvíjení měkkých manažerských technik, jako je leadership, marketing, manažerské a obchodní dovednosti. Stranou nezůstává ani zlepšování kvality jazykových znalostí,“ doplnil výčet ředitel společnosti. Teplotechna Ostrava, a. s., která se do roku 1997 orientovala výhradně na žárotechnické práce a práce v oblasti komínů a vodojemů, se prosadila také v oblasti výstavby věží pro telekomunikační společnosti. Od loňského roku realizuje zakázky také na trhu pozemního stavitelství. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Havířovský deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Karvinský deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Novojičínský deník; Hospodářství; 10 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Hospodářství; 10 ID| bd33a65c-07cb-4d74-976e-8e162cffdeb7   Nestíhali v červenci dodávat 22.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Letošní léto bylo, co se týče vysokých teplot, opravdu extrémní. S tím se samozřejmě zvýšila také poptávka lidí po tekutinách. Vznikla tak také neskutečně velká poptávka po točené Kofole, která je u nás v regionu jedním z nejoblíbenějších nealkoholických nápojů. „Museli jsme rozšířit provoz na sedm dní v týdnu a na čtyřiadvacet hodin denně. K tomu ještě najmout další brigádníky a navíc shánět sudy. Vedra totiž naprosto změnila plán, který jsme měli vytvořený. Navíc nám zkomplikoval situaci i nový silniční zákon. Byli jsme donuceni přeorganizovat dopravu, kvůli povinným pátečním pauzám se nám nestíhala vracet auta,“ popisuje situaci z letošního léta manažer krnovské společnosti Kofola, a. s. Martin Klofanda. Tohoto problému mohly využít konkurenční firmy. „Může se stát, že provozovny mají sice na stolech naše materiály, mají naše výčepní zařízení, ale mohou točit plagiát. Proti takovým nám pomáhají bojovat sami spotřebitelé s tím, že se mohou ozvat na našich webových stránkách www.kofolaoriginal.cz, a my pak pošleme obchodníky na kontrolu,“ říká Klofanda. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Severní Morava a Slezsko; 02 ID| a38638b2-c74f-4436-86bf-f3c31729b72a   Reklama na Kofolu: je vtipná nebo neslušná? 22.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Ostrava * Současná reklamní kampaň na Kofolu, která je ve znamení sloganu „Když ji miluješ, není co řešit“, nenechává téměř nikoho chladným. Většina těch, kteří se dívají na televizi a v reklamách mají aspoň minimální přehled, si vybaví současný spot Nudapláž, se kterým začala krnovská společnost Kofola, a.s. propagovat točenou variantu nápoje. Situaci, kdy dva nazí mladíci stojí u stánku s Kofolou a přistoupí k nim jejich tajná láska Naďa, se ale ne každý zasměje. „Televizní reklama na Kofolu měla prostřednictvím příjemné atmosféry u vody a příběhem o tajné lásce přinést do domácnosti spotřebitelů potěšení z horkého léta a pohodovou náladu. Mezi typické rysy spotu patří nápaditost, originalita a vtip,“ řekl manažer společnosti Kofola Martin Klofanda. Přesto se například na Slovensku objevily na tento spot stížnosti, že se neslučuje s etickým kodexem. Rada pro reklamu však dala nakonec tvůrcům za pravdu. „Reklamní kampaň neobsahuje prvky, které by hrubým způsobem mohly pohoršovat, její forma je nadsazená a humorná,“ sdělila výkonná ředitelky Rady pro reklamu na Slovensku Monika Korkošová. V Čechách se podobné stížnosti neobjevily. V každém případě reklama vzbudila nemalý rozruch a často se o ní diskutuje. Ohlasy docházejí nejen do společnosti Kofola, ale rozsáhlé diskuze můžete najít také na internetu. O Naďe a Ondrovi si dokonce povídají lidé v městské hromadné dopravě. „To, že se nás lidi ptají na spoustu věcí a že nad reklamou přemýšlejí, je skvělé. Reklamní agentura Kaspen, která pro nás natáčí i jiné spoty, je vysoce kreativní. Stejně jako předchozí reklamy i tuhle natočili tak trochu na hraně, ale funguje přesně,“ říká Klofanda. Častým tématem diskuzí je například to, proč má Naďa na sobě plavky, když je na nudapláži. „Myslím, že je to úplně jedno. Hlavní je ten vtip v situaci, kdy se Ondra rozhoduje, jestli má podat sklenici s Kofolou, nebo ne. Ale protože Naďu miluje, tak jí Kofolu podá. Není co řešit. Je to vtipné a má to šmrnc,“ říká svůj názor dvaatřicetiletý Roman Lipový a to, že se ve spotu objevil pohled na dva mladé nahé kluky, mu vůbec nevadí: „Naďa se přece dívá Ondrovi do očí a ne do místa, odkud ji podává Kofolu. Ačkoli ví, že se Ondra stydí, tak toho nevyužije.“ Reklamní spoty na Kofolu mají úspěch ale hned od začátku. „První reklama s prasátkem, které mělo zuby nahoru, nebyla moc povedená. Lidé si s ní neidentifikovali Kofolu. Kreativita přebila sdělení. Ale prasátko je dlouhodobě oblíbené. Letošní zima bude už jeho čtvrtá sezona,“ říká Klofanda. Napodobitelů tradičního nápoje je stále dost. Společnost Kofola řeší v současné době ještě několik sporů. „Na Slovensku zůstává pár problematických subjektů, které se stále odvolávají. V České republice byl spor jeden. Ten byl aktuální na jaře letošního roku. Jednalo se o společnost Jesenické prameny a nápoj Kolča. Dnes už je to ale uzavřená kapitola. Kolča výrazně změnila etiketu a také chuť,“ říká Klofanda. Foto autor| FOTO MIROSLAV KUCEJ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Severní Morava a Slezsko; 02 ID| ecf07804-1167-4b5d-8e13-5fabfaf6bd80   Skluzavka už je bezpečná 18.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Ostrava * Další vlna letního slunečného počasí a vysokých teplot, která k nám dorazila už dnes a měla by vydržet i o víkendu, opět láká k prázdninovým radovánkám u vody. Kromě Letního koupaliště OstravaPoruba, které v letošním roce nabízí řadu nových atrakcí, jako je tropico bar, hřiště na nohejbal nebo bungee trampolín, stojí za to navštívit i nový vodní areál v Ostravě-Jihu za náměstím SNP. Kromě lesknoucích se nerezových van bazénu s relaxačními tryskami a chrliči vody láká asi nejvíce atrakce s pěti tobogany a skluzavkami. Nemusíte se už ani bát, že se na adrenalinové skluzavce kamikadze zraníte. Byla totiž přede dvěma dny upravena tak, aby na ní k dalším úrazům už nemohlo dojít. Foto autor| FOTO LADISLAV SCHÄFER Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| 3cb616e5-e03a-4e6f-b75e-3db6f9587799   Skluzavka kamikadze bude do dvou týdnů zkrácena 11.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Firma, která areál projektovala, potvrdila, že dojezd je opravdu krátký kauza Nejpozději do čtrnácti dnů by mělo dojít k úpravám skluzavky kamikadze v novém vodním areálu Ostrava-Jih. Na skluzavce se za první měsíc provozu zranilo přes deset lidí. Na problém, který způsobil krátký dojezdový bazén, a návštěvníci tak po dojezdu naráželi do schůdků a ocelového zábradlí, upozornil náš deník už 29. července. Ostrava * Výsledek několikadenních jednání včera oficiálně sdělil ředitel Sarezy Ivo Mocek. Společnost Centroprojekt, a. s., ze Zlína, která areál projektovala a sama potvrdila, že dojezd pod adrenalinovou skluzavkou je opravdu krátký, by měla během čtrnácti dnů zkrátit skluzavku, a tím zabránit dalším riskantním situacím. Toto řešení nastínil už minulý pátek Karel Sibinský, místostarosta obvodu Ostrava-Jih, který byl investorem areálu: „Trval jsem na tom, aby byla skluzavka zkrácena. Je jedno, kolik lidí se tam zranilo. Záležitost se musí dát do pořádku, aby už se nic takového nemohlo opakovat. Teď už čekáme jen na to, až se projektanti poradí s dodavatelem skluzavek.“ První krok k nápravě byl přitom proveden hned po úterním místním šetření. „Zástupci společnosti Centroprojekt, a. s., rozhodli okamžitě řešit situaci seřízením přívodu vody do koryta skluzavky, čímž se zkrátila brzdná dráha,“ řekl Mocek. Kromě těchto úprav budou také opakovaně proškoleni plavčíci a obsluha toboganu. „Zároveň ale apelujeme na návštěvníky, aby dodržovali provozní řád toboganů a skluzavek, respektovali příkazy a upozornění plavčíků, a tím přispěli k bezpečnému provozu atrakcí,“ uzavřel. Foto popis| Po úpravách bude skluzavka kamikadze ve vodním areálu Ostrava-Jih pro návštěvníky opět bezpečná. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| b8f276da-63f1-432f-afec-25af325d897a   Co se skluzavkou? Zkrátit! říká ředitel Sarezy 11.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Jaké úpravy čekají adrenalinovou skluzavku kamikadze, aby už neohrožovala zdraví návštěvníků aquaparku, řekl Ivo Mocek, ředitel společnosti Sareza, která je provozovatelem areálu: „Jedná se o ponoření koryta skluzavky o dvacet centimetrů do vody, čímž dojde k naplnění dojezdové části kamikadze vodou. Tato úprava si vyžádá zkrácení poslední ocelové podpěry a výměnu posledních dílů za díl nově vyrobený. Předpokládaná doba opravy bude asi dva dny. A společnost Centroprojekt ji provede během příštích čtrnácti dnů.“ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| 6a5c58b9-a088-4cff-bfb8-0d486163236f   Kam na nudapláž v Moravskoslezském kraji 8.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... (ifa) zpět Vyznavači nudismu a naturismu v Moravskoslezském kraji, ale nejen oni, mají hned několik možností, kam jít na pláž. Lokalit, kde se dá odložit oblečení a plavky a opalovat se a koupat „jen tak“, bylo v minulosti více, přesto je i v současné době z čeho vybírat. Antošovice: štěrkovna Naturpláž Pohoda v Antošovicích je známým rájem nudistů a naturistů. Pláž zde vznikla už na počátku osmdesátých let a v současné době je jedním z nejvyhledávanějších míst letního odpočinku jedinců a rodin, kteří žijí „ve splynutí s přírodou“. Za slunečného víkendu bývá na pláži až pět set lidí, početnou skupinu tvoří také Poláci. Na pláži najdete občerstvení, volejbalové hřiště, kuželky a k dispozici je i ohniště. Členové naturistického sdružení zde mohou také stanovat. Na naturpláž v Antošovicích se dostanete z Ostravy, pokud se vydáte směrem na Bohumín a Koblov. V Antošovicích u restaurace U Pepy je pak odbočka vpravo. Odtud je to na pláž pouhých šest set metrů. Cesta je dobře značená. Vstup pro hosta je padesát korun. Hlučín: štěrkovna Nudapláž v Hlučíně je součástí „textilní“ pláže kolem známé bývalé štěrkovny. Po vstupu do areálu se vydáte kolem vody vpravo a asi po pěti stech metrech narazíte na prostor pro nudisty. Pláž je obehnaná dnes už vzrostlým živým plotem. Občerstvení a sportovní atrakce jsou na „textilní“ pláži. Vstup na přírodní koupaliště stojí třicet korun. Kopřivnice: Větřkovická přehrada Oblíbenou, ale stále neoficiání nudistickou pláž najdete na Větřkovické přehradě poblíž Kopřivnice. Pokud se chcete dostat na nudapláž, musíte sice projít přes hráz a vydáte se kolem přehrady až na protilehlou stranu. Vstup do vody je sice bahnitý, ale můžete využít i malého dřevěného mola. Pláž je ze dvou stran kryta lesem, a vyznavači nudismu tak zde mají klid. Občerstvení je bohužel až na „textilní“ pláži. Místní pláž má ale navíc hřiště pro volejbal. Olešná: přehrada Neoficiální nudistickou pláž najdete také nedaleko Frýdku-Místku na břehu přehrady Olešná. Není však součástí zdejšího rekreačního areálu. Lokalita se nachází za známou rybářskou restaurací a její délka je asi čtyři sta metrů. Travnatá nudapláž ale není moc navštěvovaná. Opuštěné lokality Nudistická lokalita se rozkládá v Karviné na pravém břehu řeky Olše u budovy VOKD. Ta je však dnes už využívaná jen minimálně. Nachází se zde písek, tráva a dno je bahnité. Opuštěná je také nádrž Siberie ve Frenštátě pod Radhoštěm. Voda je zde v tak špatném stavu, že se tu už tři roky nikdo nekoupal. Obnovená Písečná Mezi obnovené nudistické lokality patří od loňského roku nudapláž v Písečné u Jeseníku. Naháčům je vyčleněn severozápadní břeh na rybníku Florián. Vstup na „textilní pláž“, kde se nachází občerstvení, stojí třicet korun. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 702b00f3-b152-4ebe-ae89-1f11c59e83b9   Co je na tom, že jsme nazí? 8.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět Naturisté mají na Ostravsku nejpočetnější sdružení, nahota je pro ně souznění s přírodou Jak se žije... naturistům Nahota se dnes pomalu a jistě stává běžnou záležitostí. Setkáme se s ní ve filmech, reklamách a občas také na ulici. Chodit na dovolené na nudapláž je dnes dokonce módou. Tato nahota bývá ovšem spojována s komercí, erotikou a možná i provokací. Jsou ale mezi námi lidé, kteří považují nahotu za něco naprosto přirozeného a nenásilného. Naturisté se vracejí zpět k přírodě, jejich nahota je zobecněním úcty k sobě samému, k okolí a celé přírodě. Snad každý člověk někdy zatoužil jít si zaplavat „jen tak“. Užít si na chvíli i v přírodě toho pocitu volnosti, který nám malá vana ve vlastní koupelně nemůže nabídnout. Nic na tom není, stačí jen přijít na nudapláž a svléknout si šaty. Stydět se nemusíte. Na nudapláži se o vaše tělo nebudou zajímat o nic víc než na textilní pláži, jak nazývají nudisté a naturisté pláže, kam chodí lidé v plavkách. Nahota má i nevýhody „Co je na tom, že tu sedíme nazí a hrajeme karty? Vy jste také nahá. A je na tom něco?“ zeptala se mě po chvíli rozhovoru Eva, usměvavá žena středního věku, která se svým manželem tráví na naturistické pláži v Antošovicích nedaleko Ostravy většinu volného času. Mohla jsem jen pokrčit rameny a usmát se, protože na svou nahotu jsem si teprve začínala zvykat. „O naturismu se říká, že je to život s přírodou,“ pokračuje dál Eva, „možná to zní jako fráze, ale my tady tak žijeme. Je to příjemné, uklidňující, člověk se tu cítí svobodně.“ Nahota má ale také své nevýhody. „Nemůžeme vlastně ani chodit na pivo, protože nemáme kapsy na peníze,“ směje se současný předseda sdružení Karel, který nechce být stejně jako ostatní naturisté uváděn celým jménem. Policie neměla šanci Ostravsko se může pochlubit jednou z nejnavštěvovanějších naturistických lokalit v celé České republice. Historie antošovické štěrkovny se začala psát v padesátých letech, s těžbou štěrku se zde skončilo o dvacet let později. Teprve na počátku osmdesátých let se zde začali scházet první průkopníci naturismu. „Tehdy zde začalo chodit asi deset nadšenců, vysekali si keře kolem vody. Výhodou bylo, že sem vede jen jediná cesta a ještě přes velkou louku, takže když se začali blížit policajti, tak nás na ně hlídka upozornila, a než přešli až k nám, byli už jsme oblečení,“ vypráví Leo Schwan a obrací při tom listy v kronice, kterou o ostravských naturistech sepsal. Sdružení československých naturistů pak vzniklo v Ostravě na počátku roku 1991 a postupně se rozrostlo na počet asi dvanácti set členů. Naháči s kuželkami „Za pěkného počasí je tady možná i tisíc lidí, ale jsou tady i takoví, kteří chodí stabilně i za horšího počasí. Hrajeme volejbal, kuželky, děláme táboráky a zpíváme s kytarou. Naturisté jsou trochu jiní ne,textiláci’, kteří vylezou ven, jen když je 30 stupňů a plácnou sebou k vodě,“ říká Karel. Početnou skupinu na antošovické naturpláži tvoří také Poláci. „Jezdí jich tady něco přes dvě stě a také z větší dálky. V Polsku tolik pláží není, a protože naturismus tam není ani organizovaný, stahují se na tamní pláže divná individua,“ popisuje situaci v Polsku Karel a dodává: „My se tady navzájem známe, takže jsme schopni nějakého,nezvaného’ návštěvníka pohlídat. Naturismus si nikdo nesmí plést s nějakou erotickou aktivitou.“ Naturismus není erotika Naturisté v antošovické lokalitě si pochvalují hlavně její klid. „Nepouštíme ani rádio, abychom se nerušili. Podívejte se, jak je tu krásně. Hlučínská štěrkovna má sice hezčí vodu, ale zato tam chodí i lidé v plavkách a koukají na nás. Tady je to skvělé: stromy, voda, nikdo nás neruší. Ani netušíte, že jsme kousek za Ostravou,“ pochvaluje si padesátiletý Josef. V Antošovicích pořádají zdejší naturisté také například celorepublikový sjezd. „Bývá vždy nejbližší víkend k červencovým svátkům. A pak v půlce srpna děláme ještě Letní slavnosti. Pořádáme různé soutěže, volejbalový turnaj, oblíbené je také malování na tělo. Akci pořádáme například i na dětský den. Naše sdružení je totiž pro všechny věkové kategorie. Nejstarší členové mají přes osmdesát let a nejmladší tady byli už deset dní po narození,“ říká předseda sdružení. Naturisté v zimě nespí Příchod zimy už dávno pro naturisty neznamená uložit se k zimnímu spánku. „V zimě pořádáme plavání v bazénu. Začali jsme díky panu Janíkovi, který provozoval Čapkárnu, už v roce 1992. Na dvouhodinové koupání, kdy jsme mohli využívat i vodoléčbu, přijíždělo i sto lidí,“ vypráví kronikář Leo a dodává, že v poslední době je situace horší. *** Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: Požáry činí z celkového počtu zásahů hasičského sboru zhruba 17 procent. Vylosovaní výherci: Petr Řehůřek - Opava, Hana Běličková - Nový Jičín a Marta Grocholová z Havířova. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579. Otázka pro čtenáře V rámci seriálu Jak se žije... jsme pro vás připravili soutěžní otázku: Kdy se začali scházet v Antošovicích první průkopníci naturismu Správnou odpověď nám pošlete e-mailem, nebo zavolejte dnes na telefonní číslo 596 176 579 od 10 do 11 hodin. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří od nás dostanou dárek. Foto popis| Návrat k přírodě. Naturismus je pro mnohé lidi životní styl. „Nejde o žádnou erotickou aktivitu,“ shodují se vyznavači koupání a opalování bez plavek, kterých v posledních letech stále přibývá. Foto autor| FOTO ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 5d77eea2-c3e8-4b96-aa9f-af9eb20d02c6   Skluzavka bude otevřena, pohlídá ji speciální tým 2.8.2006  Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana Irena Fabiánová zpět Ostrava * Bouřlivé reakce vyvolal článek o nebezpečné skluzavce kamikadze v novém vodním areálu Ostrava-Jih. Na problém krátkého dojezdového bazénku pod skluzavkou upozornil náš deník jako první v sobotním vydání. Skluzavka byla uzavřena, ale po včerejší schůzce všech zainteresovaných stran bude opět uvedena do provozu. Podle prvních informací, které redakce získala od vedení aquaparku, bylo za první měsíc provozu zraněno na skluzavkách patnáct lidí. Ve většině případů se jednalo o to, že návštěvníky rychlost ze skluzavky vynesla až k ocelovým schůdkům, do kterých narazili. Ještě předtím, než se naše redakce začala o tento problém zajímat, byl provoz atrakcí z důvodů bezpečnosti omezen a minulý pátek byla skluzavka kamikadze dokonce uzavřena. „O problémech jsme věděli od začátku. Na areál byl po jeho otevření obrovský nápor návštěvníků. U toboganů to způsobilo technické problémy s dočerpáváním vody do dojezdového bazénu, a proto byl jejich provoz z poloviny omezen,“ uvedl na úterní schůzce Oldřich Buganský, vedoucí provozního útvaru společnosti Sareza. Pokračování na str. 2 Pokračování ze str. 1 Ovšem ani toto omezení nezabránilo dalšímu zranění, které způsobil právě krátký dojezd. Situaci za plného provozu kontrolovali kromě naší redakce také pracovníci Úřadu městského obvodu Ostravy-Jih. „To, že lidé dojedou až ke schůdkům, je fakt, který se musí řešit. A v tuto chvíli nezáleží na tom, jestli se zde zranilo deset nebo šest lidí,“ řekl Miroslav Aust, vedoucí investičního odboru Ostravy-Jih. Právě počet zraněných byl na úterní schůzce jedním z nejdiskutovanějších témat. „Ukázalo se, že počet zraněných není tak vysoký, jak jste uvedli. Z toho ty nejzávažnější si lidé způsobili pod vlivem alkoholu, nebo při neuposlechnutí pokynů obsluhy bazénu. Myslím, že si areál vaše nařčení nezasloužil,“ bránil se Petr Ševela ze společnosti Centroprojekt ze Zlína, která areál projektovala. Místopředseda Vodní záchranné služby Ostrava Ladislav Novák nám ale potvrdil, že k vážnému úrazu na skluzavce došlo, i když návštěvník sjížděl skluzavku povoleným způsobem. „Při mé službě se na skluzavce kamikadze zranil mladík, a to při dojezdu povoleným způsobem. Po nárazu do hrany schůdků si poranil holenní kost. Lékařka rychlé záchranné služby na místě diagnostikovala podezření na zlomeninu a pacient byl odvezen do nemocnice na Fifejdy.“ Na zmíněné schůzce, na které se sešli zástupci investora, Úřadu Ostrava-Jih, provozovatele areálu, společnosti Sareza, projektanti Centroprojektu, a. s., Zlín a také České obchodní inspekce, dospěli přítomní k závěru, že musejí skluzavku ještě zkoumat za provozu. „Pokud se bude dodržovat režim zvýšené kontroly, nemělo by se už na skluzavce nic dalšího stát,“ řekl po jednáních místostarosta Karel Sibinský a dodal, že vyhodnocení a případně kroky k úpravě skluzavky by měly být známy do konce týdne. „Řešením by pak mohlo být zkrácení skluzavky o jedno pole, čímž by se prodloužila dráha na dojezd až o tři metry. Odstávka tobogánu by v tomto případě byla asi týden,“ dále uvedl Sibinský. Toto řešení se ovšem nezdá projektantům. „Je to přece adrenalinová skluzavka a tímto zásahem by ztratila svou jedinečnost. V každém případě ale musí být bezpečná, takže se spojíme s naším dodavatelem a do pátku dodáme provozovateli návrh k řešení situace, které povede k obnovení bezpečného provozu skluzavky kamikadze. První kroky už byly učiněny, byl seřízen přívod vody na skluzavku a tím pádem došlo ke zkrácení brzdné dráhy,“ uzavřel Petr Ševela. Foto popis| Skluzavka kamikadze bude opět v provozu. Foto autor| FOTO M. KUCEJ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Havířovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Karvinský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Novojičínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Titulní strana; 01 ID| 7e6f33fa-af61-4acf-8208-b9ac3e464edd   Nebezpečná skluzavka je už mimo provoz 31.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět zaujalo nás Ostrava * Jedna z atrakcí nového aquaparku, skluzavka zvaná Kamikadze, je od pátku mimo provoz. „Na Kamikadze se jezdilo naposledy ve čtvrtek, dnes je navíc mimo provoz polovina atrakcí kvůli malému počtu návštěvníků,“ uvedla obsluha u brány areálu. Na to, jak je tato adrenalinová atrakce nebezpečná, upozornil náš deník v sobotním článku. Na pětadvaceti metrová skluzav ce, na niž se nastupuje ve výšce téměř deseti a půl metru, se za první měsíc jejího provozu zranilo už patnáct lidí, a jak uvedl zdravotník, řada odřenin nebyla ani evidována. Pravděpodobně krátký dojezdový bazének způsobuje to, že dospělé lidi vynese rychlost ze skluzavky až ke schůdkům a zábradlí, do kterých pak narazí a způsobí si zranění. Tento problém jsme v pátek konzultovali jak s vedoucím areálu a tiskovou mluvčí správce aquaparku, společností Sareza, tak také s firmou Centroprojekt ze Zlína, která vodní areál projektovala. Obě společnosti přiznaly, že o problému vědí, přesto byla skluzavka zavřena až v pátek po našem upozornění. Foto autor| FOTO LADISLAV SCHÄFER Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 ID| aaca8686-2b9c-4956-a640-fcbd7ac7e8c5   Skluzavka ohrožuje zdraví 29.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana Irena Fabiánová zpět Provozovatel aquaparku o problému ví, přesto nechal atrakci v provozu Teprve měsíc uběhl od slavnostního otevření nového ostravského vodního areálu Ostrava-Jih a hned se může pochlubit nelichotivou statistikou. Na skluzavce zvané Kamikadze se zranilo už patnáct lidí, z toho tři případy byly úrazy hlavy. Problémem se sice začal zabývat provozovatel areálu, společnost Sareza, i projektant stavby Centroprojekt ze Zlína, nebezpečná skluzavka je však stále v provozu. Ostrava * Z pětadvacetimetrové skluzavky, která je jednou z hlavních atrakcí aquaparku Ostrava-Jih, se stal životu nebezpečný problém. Jak dlouho bude Sareza tuto atrakci provozovat? Dokud se nestane další závažný úraz? Hlavní nedostatek je v tom, že dojezdový bazének pod ústím toboganu je krátký. Dospělého člověka vynese rychlost po sjetí skluzavky až přímo ke schůdkům s ocelovým zábradlím, do kterých v rychlosti narazí. Za třicet minut, kdy jsme u atrakcí stáli, musel plavčík pomáhat hned dvěma lidem, kteří tady narazili. Nejedná se ale o neukázněnost návštěvníků, na kterou provozovatelé často poukazují. Jak uvedl zdravotník na koupališti, nejvážnější úrazy se staly lidem, kteří sjížděli skluzavku podle doporučení. „Provoz areálu je v letošním roce chápán jako zkušební, a to z důvodu odzkoušení veškerých technologií. K omezení provozu jednotlivých skluzavek a toboganů vedou bezpečnostní a technické důvody, jejichž řešením se intenzivně zabýváme,“ uvedla tisková mluvčí Sarezy Martina Gavendová, ale ve svém oficiálním emailu se o nebezpečné skluzavce ani nezmínila. „Inspekce i projektanti nás během stavby ubezpečovali, že je vše v pořádku,“ řekl vedoucí areálu Jiří Lukovský a dodal, že po naší návštěvě atrakci v nejbližší době pravděpodobně uzavře. Pokračování na str. 2 Skluzavka ohrožuje zdraví lidí Pokračování ze str. 1 Projektant stavby, firma Centroprojekt, připustil, že o problému s úrazy ví, a že se je snaží řešit. „Naši montéři jezdili na skluzavce ve zkušebním provozu a s tímto problémem se nesetkali. Ovšem praxe je jiná. Zatěžkávací zkoušky nestačily. Skutečný stav ale ovlivňuje mnoho aspektů a zatím nevíme, jak to budeme řešit. Kontaktovali jsme už přímo výrobce toboganů a v našem zájmu je vypořádat se s tímto problémem co nejdříve,“ řekl projektant Lukáš Urbánek. Mluvčí Sarezy dále uvedla, že společně s investorem areálu, Úřadem městského obvodu OstravaJih, už zahájili reklamační řízení, na něž od projektanta do dnešního dne neobdrželi žádnou reakci. Lukáš Urbánek z Centroprojektu ale řekl, že oficiální zprávu o problémech týkajících se vodního areálu Centroprojekt obdržel: „Příští týden je budeme v Ostravě na společné schůzce řešit.“ Foto popis| U bazénku nebezpečné skluzavky se pravidelně střídají plavčíci, jeden z nich je v popředí našeho snímku. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Foto popis| Na jedné z hlavních atrakcí nového aquaparku, pětadvacetimetrové skluzavce (červená skluzavka na snímku vlevo), se zranilo už patnáct lidí. Nebezpečná skluzavka však byla při naší včerejší návštěvě stále v provozu. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ O autorovi| IRENA FABIÁNOVÁ, fabianova@morava.vlp.cz Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Havířovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Karvinský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Novojičínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Titulní strana; 01 ID| c87e6296-6e59-42a7-b170-75a75dfba305   Manažer brazilských fotbalových hvězd vybíral v Ostravě modelky pro kalendář 22.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Ostrava * Dva dny strávil v Ostravě Joe Borbély, manažer týmu brazilských fotbalových hvězd, mimo jiné i proto, aby zde hledal modelku pro nový kalendář svého týmu. Casting pro něj připravila Iveta Kolesárová a její agentura IL Models. Tým brazilských fotbalových hvězd je výběr hráčů, kteří celosvětově proslavili brazilský fotbal. Patří mezi ně například Rivellino, Zenón, Edú, Amaral, Luiz Pereira, Julio Cesar, Careca a další. „Exhibiční zápasy hrajeme po celém světě. Kromě Antarktidy jsme už snad byli úplně všude,“ chlubí se Joe. „To, že vybíráme modelku v Čechách, je obrovská náhoda. Poslední dva roky jsme fotili například i Slovenky, třeba Silvii Lakatošovou,“ vypráví rodák z Nitry, který žil šest let v USA a dalších sedm let v Riu. „V letošním kalendáři je výjimečně malá holčička, protože je Rok dětí a v rámci našich exhibičních turnajů máme také program pro ně,“ dodává. K brazilské fotbalové hvězdě Pelému a své manažerské pozici se Joe Borbély dostal docela náhodou. „Povoláním jsem žurnalista. Vystudoval jsem v New Yorku, pracoval jsem v rozhlase a v kabelové televizi. Dělal jsem spoustu rozhovorů se známými lidmi. Ale k Pelému jsem se dostal jako fotoreportér. Bohužel když jsem s ním chtěl mluvit, zastavili mě, že teď nemá čas a že se mi popřípadě ozvou,“ popisuje Joe a s úsměvem dodává: „Trvalo to asi tři měsíce, už jsem ani nedoufal. A najednou telefon, že má Pelé čas, jestli můžu přijít. Rovnou jsem se ho zeptal, jestli by šlo udělat nějakou exhibici třeba u nás na Slovensku. Dalších pět měsíců trvalo, než se znovu ozvali. To byl rok 1994 a my uspořádali turné hvězd po Slovensku a Maďarsku.“ Generálním manažerem týmu se Joe Borbély stal v roce 1995, kdy Pelé získal funkci brazilského ministra sportu. Foto popis| Joe Borbély, manažer týmu brazilských fotbalových hvězd, vybíral v Ostravě modelky pro nový kalendář. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| 7ff5f2ef-b887-4e6f-b5de-5044ce39d343   Z léčby psem nebohatne konto, ale duše 18.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět * Čtyřnozí kamarádi pomáhají řešit psychické, citové i integrační problémy Málokteří pacienti v nemocnici nebo senioři v domově důchodců či lidé v jiných sociálních a zdravotních zařízeních (ať už se jedná o děti nebo dospělé) si dokáží představit, že k nim v rámci léčení bude docházet pes. Canisterapie, tedy léčba kontaktem se psy, je přitom u nás na vzestupu a v současné době je i poměrně „módní“ záležitostí. Ukrývá v sobě prvky psychoterapie i fyzioterapie - a hlavně kus lidskosti. Pes je odvěkým pomocníkem i přítelem člověka. „Od dětství chovám psy, a protože jsem se stala zdravotní sestrou, začala jsem se zajímat také o to, jak mohou pomoci jiným lidem, když jsem viděla, že mojí rodině pomáhají,“ říká Helena Fejkusová, držitelka ocenění Sestra roku v oblasti sociální péče, která ve Frýdku-Místku založila canisterapeutické sdružení Podané ruce a se svými přáteli a psími kamarády pomáhá už šest let handicapovaným lidem žít plný život. Pes léčitel dává sílu do života Snad každý, kdo má doma psa, může potvrdit, že je to skvělý přítel a vítaný společník, se kterým se dá pomazlit i popovídat. Ruce zabořené do jeho srsti přinášejí úlevu rozbolavělým duším. U canisterapie se využívá právě tohoto pozitivního působení na zdraví člověka. „První informace o této možnosti terapie se ke mně dostaly asi v roce 1997, přečetla jsem si řadu článků a na první zkoušky jsem jela s pejsky, které už chovám asi dvacet let. Byl to pejsek a fenka plemene šicu. Vlastně jsem ani pořádně netušila, do čeho jdeme. Byla to touha po něčem novém. Touha dostat se k nemocným s pejsky,“ popisuje svoje začátky Helena Fejkusová. Dnes je jejím hlavním psím partnerem šestiletá fena labradorského retrievera Jenny, se kterou dochází hlavně k dětem. „Jenny jsme měli vytypovanou, její světlá barva působí pozitivně, ale canisterapii můžete dělat s jakýmkoli psem. Musí však složit zkoušky, kterými se testuje jeho povaha,“ vysvětluje Fejkusová. Canisterapie pomáhá zdravým i nemocným Canisterapie byla ještě v polovině devadesátých let naprosto neznámou záležitostí a psi ve zdravotnickém zařízení, tak trochu tabu. „Psi jsou přece nemocní, štěkají a neposlouchají. Snad všechny minusy byly použity proti nám. Naštěstí pár osvícenců z řad vrchních sester pomohlo,“ vypráví ředitelka společnosti a dále vypravuje, že nejprve začala se psy docházet do domova důchodců: „Senioři tam byli zvyklí na pasivní druh zábavy a chvíli trvalo, než si zvykli, že canisterapie je aktivní záležitost. Žijí sice v krásných domech s vyškolenými odborníky, kteří se o ně starají, ale sociální izolace je tam velká.“ Bariéry mezi psem a seniory ale postupně mizely, velkou zásluhu na tom měla trpělivost personálu, canisterapeuta a také jeho psa. „Někteří lidé byli moc rádi, měli hned pejska u sebe a ten cit, který v sobě měli nastřádaný, šel hned ven. Oni nemohou chytit sestřičku a začít ji objímat, ale pejsek je na to zvyklý,“ vysvětluje dále Fejkusová. Není nad chlupaté pohlazení Při mazlení a hlazení se ale stále musí dohlížet na to, aby byl pes uchráněn před stresujícími okamžiky. Canisterapeut proto musí být stále se svým psem a musí být připraven zasáhnout. „Klienti za své problémy nemohou a my je musíme respektovat. Někdy jsou ale nevyzpytatelní a jejich problém se může obrátit proti psovi,“ varuje zkušená canisterapeutka a dále říká, že pes může provádět terapii maximálně dvakrát týdně po dvě hodiny: „Například takové polohování, kdy pes leží a opisuje záda klienta, je pro něj daleko namáhavější, než kdyby běhal za aporty. Chtěli by za každou cenu pomáhat, chápou to jako práci.“ Trpělivost přináší úspěch Helena Fejkusová se svou labradorkou Jenny pomáhá také handicapovaným dětem a říká, že navázat kontakt například s dítětem, které má autistické projevy, je malý zázrak. „Autisté nepotřebují kontakt s člověkem a často ani s vlastní rodinou, nedokáží se citově otevřít, a aby k něčemu takovému došlo mezi nimi a psem, trvá to hrozně dlouho.“ Klasickým případem, jak sama říká, byl příběh malého chlapce, který jen chodil po místnosti a ji se psem vůbec nevnímal. „Trvalo to nejméně půl roku, než se od vodítka a obojku propracoval k hlavě a nakonec mezi ním a psem nastal tak intenzivní kontakt, že my jsme stáli v němém úžasu. On nás vůbec nevnímal a mluvil s Jenny nějakou tou svou řečí. Všichni jsme zvítězili: chlapec, pes i my.“ *** Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: Vinné sklepy bratří Rothů v Ostravě byly založeny již v roce 1929. Vylosovaní výherci: Michaela Víchová - Opava, Lenka Vilgostová - Český Těšín a Kurt Henken - Havířov. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579. Jak se žije... canisterapeutům Otázka pro čtenáře V rámci seriálu Jak se žije... jsme pro vás připravili soutěžní otázku: Mohou se canisterapeutickými psy stát pouze retrieveři? Správnou odpověď nám pošlete e-mailem, nebo zavolejte dnes na telefonní číslo 596 176 579 od 10 do 11 hodin. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří od nás dostanou dárek. Foto popis| Fenka plemene šicu a labradorský retriever Bono při polohování v domově důchodců. Labradorka Jenny pomáhá hlavně postiženým dětem (na snímku vlevo). Foto autor| SNÍMKY ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 055dcac3-3cee-46ca-bed7-0d4948573b41   Bono si nechá líbit vše, říká o psovi Jana Rozehnalová 18.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... (ifa) zpět Jana Rozehnalová a její parťák, labradorský retriever Bono, tvoří tým už pět let. „Když jsem pracovala pro sdružení Podané ruce, kontaktovala nás jedna slečna s tím, že už se o svého psa nemůže starat a chtěla, aby byl nějak prospěšný lidem. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si ho vzala k sobě,“ popisuje Jana. Bonovi byl tenkrát rok, byl dobře vychovaný, dokázal jezdit v jakémkoli dopravním prostředku, nebál se lidí, zvládal také pobyt v různém prostředí a nevadili mu ani vozíčkáři. „První canisterapeutické zkoušky jsme sice absolvovali, ale dostali jsme je s omezením na půl roku, protože Bono projevoval radost tím, že štípal zubama, a to je hrozně nebezpečné. Proto jsme se to museli odnaučit a absolvovat zkoušky znovu,“ říká majitelka Bona a dále vysvětluje, že ne každý pes může být použit ke canisterapii, protože se většinou najde nějaký problém, kvůli kterému pes nezvládne zkoušky. „Psi se ledasčeho bojí a stres, který prožívají, může vyústit až v jejich agresi. Bona asi nerozhodí vůbec nic a nechá si líbit cokoli,“ chválí svého psa. Společně docházel tento canisterapeutický tým do Domova důchodců ve Frýdku-Místku. Jednou z jeho klientek byla také paní, která ochrnula na všechny čtyři končetiny. „Za pomoci Olgy Mičulkové, která vyučuje ošetřovatelství, a žákyněk ze zdravotnické školy jsme u ní začali s polohováním. Ten pokrok tam byl opravdu vidět. Nejenže paní končetinami aktivně pracovala, ale působil na ni už jen samotný kontakt se psem,“ vypráví Jana Rozehnalová a dodává: „Těžko se to vysvětluje a popisuje. Hlavně doktorům. Myslím, že by tento způsob terapie měli brát více vážně. Bono určitě té paní nějakou energii předal. Dá se říct, že se jí skoro hodinu vyvaloval v posteli, ale pak už odmítal pracovat a bylo na něm vidět, že je vyčerpaný.“ Foto popis| Jsou tým. Šestiletý labradorský retriever Bono a jeho majitelka Jana Rozehnalová tvoří skvělý tým. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 2388ee1f-1149-4115-81ef-4b1161488b46   Od začátku prázdnin utonulo nejvíce lidí za posledních deset let 17.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 02  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Moravskoslezský kraj/Ostrava * Od začátku prázdnin uběhly teprve dva týdny a už se svou smutnou statistikou zapsaly do historie. Od 1. července utonulo v České republice už 25 lidí, z toho pět v Moravskoslezském kraji. Je to nejvíce za posledních deset let. Počet utonulých dokonce převýšil i počet obětí při silničních nehodách, který za prvních čtrnáct prázdninových dní činil dvacet. „Utonulých už bylo dost! Zastavme toto rychle rostoucí číslo,“ varují členové Vodní záchranné služby, místní skupiny Ostrava, Ladislav Novák a Tomáš Křižkovský, a dále s důrazem nabádají: „Využívejte především ta koupaliště, vodní plochy a nádrže, kde se o vaši bezpečnost stará Vodní záchranná služba Českého Červeného kříže. Jedině tak se nám společně podaří snížit riziko utonutí!“ Nejvíce lidí totiž utone právě na místech, kde nemohou žádnou pomoc čekat. Vodní záchranáři jsou veměs dobrovolníci, kteří nikdy nemohou být všude. „Letos se utopilo nejvíce lidí pod vlivem alkoholu, tento stav se navíc kloubí s rozehřátím a po skoku do vody dochází ke kolapsu organismu. Tento člověk už se z vody nevynoří, a pokud je to na místě, kde není dohled, je malér hned na světě,“ vysvětluje ostravský záchranář Ladislav Novák. Po tragédii, která se stala v Branticích u Krnova, kde v bazénku na zahradě utonul čtyřletý chlapec, zachranáři také varují před koupáním v nafukovacích bazénech. „Maminky dají dítě do bazénu a nechají ho bez dozoru. Ale to je strašně riskantní, protože člověk se může utopit i ve dvaceticentimetrové hloubce vody,“ varuje Tomáš Křižkovský a dodává, že vůbec nejhorší je dát dítěti nafukovací kruh: „Stačí vlnka a kruh i s dítětem zůstanou vzhůru nohama. Lepší jsou křidélka a záchranné vesty. V každém případě by děti měly být pod stálým dozorem dospělého!“ Kromě utonulých také přibývá počet těžkých zranění při koupání. „Před čtyřmi dny přivezli do Ostravy na traumatologii desetiletého chlapce, který skočil do neznámé vody a prognóza je taková, že už nebude nikdy chodit,“ vypráví Novák. K těžkým úrazům podobného charakteru dochází často také na skluzavkách a tobogánech. „Lidé většinou nedbají upozornění obsluhy skluzavek, sjíždějí po nohách nebo hlavou napřed,“ říká Ladislav Novák, který ve svém volném čase pracuje jako plavčík v nově otevřeném Aquaparku Ostrava-Jih. Právě zde se v sobotu zranil muž při sjíždění skluzavky. Po nárazu do schůdků utrpěl zranění hlavy a otřes mozku. Při jeho záchraně asistovalo pět záchranářů. Muž byl s podezřením na poranění páteře převezen do nemocnice. *** Desatero bezpečného pobytu u vody 1. Nechoď se koupat sám, nepodceňuj nebezpečí vody 2. Neplav a neskákej do vody v neznámých místech 3. Neplav, jsi-li rozpálený nebo unavený 4. Neplav hned po jídle, nech si alespoň 1 hodinu odstup 5. Nebuď ve vodě hrubý a bezohledný 6. Neplav daleko od břehu, máš-li tuto potřebu, zajisti si doprovod lodičky 7. Neplav do blízkosti plavidel a plavební dráhy 8. Pamatuj, že na plavidla nepatří děti bez řádně oblečených a upevněných záchranných vest 9. Plav ve vyznačeném prostoru, máš záruku záchrany života 10. Důvěřuj členům Vodní záchranné služby, uposlechni jejich pokynů a nepřekážej jim v práci Zdroj: internetové stránky Vodní záchranné služby Ostrava (www.ostrava.vzs.cz) Foto popis| Při sobotní záchraně muže v Aquaparku Ostrava-Jih, který se zranil při sjíždění skluzavky, zasahovalo pět plavčíků z Vodní záchranné služby Ostrava. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 02 ID| a1f67395-b7c3-445e-9098-7c84fb32e056   Ozvěny karlovarského festivalu začínají v kině Art 13.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 06  Ostrava (ifa) zpět Už dnes začíná v kině Art v Ostravě přehlídka filmů 41. ročníku Mezinárodního filmového festivalu, který probíhal v Karlových Varech od 30. června do 8. července a který byl ukončen slavnostním vyhlášením výsledků a předáním cen minulou neděli. Již dnes se můžete jít v 17 a 19.30 hodin podívat na britský film Confetti, což je příběh tří párů, které se snaží zvítězit v soutěži o nejoriginálnější svatbu roku. V pátek je ve stejných časech na programu film o lásce Indián a sestřička režiséra Dana Wlodarczyka, který se odehrává na malém městě v jižních Čechách. Posledním filmem festivalových ozvěn v kině Art je německý film Bílá Mosajka, který se promítá v sobotu i neděli v 17 a 19.30 hodin. Vstupné na všechny filmy je 70 Kč. Region| Severní Morava   FOTO 12.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 01  Titulní strana (ifa) zpět Foto popis| Festival Colours of Ostrava se blíží. Čtyřdenní maraton hudby zahájí kapela Kuličky štěstí už příští čtvrtek. Vrcholem bude nedělní koncert Roberta Planta. Zlata Holušová, ředitelka festivalu, představila na včerejší tiskové konferenci nejen hotový program, ale pochlubila se i soškou Anděla, kterou Akademie populární hudby ocenila Barvy Ostravy jako Hudební událost roku 2005. Další informace na str. 3 Foto autor| FOTO MIROSLAV KUCEJ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Havířovský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Karvinský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Novojičínský deník; Titulní strana; 01 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Titulní strana; 01 ID| 57a745c5-953d-430d-b4af-d65947290c44   Colours of Ostrava rozzáří na čtyři dny metropoli kraje 12.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Festival by měl být kvalitní záležitostí, ne davovým šílenstvím Colours of Ostrava, festival, který se pyšní oceněním Anděl Akademie populární hudby v kategorii Hudební událost roku 2005, otevře milovníkům festivalů svých dvanáct scén už příští čtvrtek, 20. července. Ostrava * Během pěti let své existence se festival Barvy Ostravy rozhodně rozrostl. Jen oproti loňskému ročníku přibyl v programu jeden den navíc a počet scén se nakonec z původních osmi rozrostl na dvanáct. Návštěvníci se přesto nemusejí bát. Pořadatelům v žádném případě nejde o to, aby jejich festival trhal rekordy v návštěvnosti za každou cenu. „Chceme, aby Colours of Ostrava nebyla davová, ale především kvalitní záležitost,“ zdůraznila ředitelka festivalu Zlata Holušová a dodává, že její tým stanovil kapacitu areálu na patnáct tisíc lidí, pak už bude zastaven prodej vstupenek. „Bylo by to hlavně nepohodlné, každá scéna má svou omezenou kapacitu a nechceme, aby se nám lidi navzájem ušlapali. Měli by si to užít v klidu a pohodě,“ řekla ředitelka. O tom, že je pro pořadatele důležitý hlavně komfort návštěvníků, svědčí také řada novinek týkajících se služeb. Areál stanového městečka bude letos přesunut za hlavní scénu a k dispozici budou i postavené stany. Skvělou novinkou, kterou bezesporu přivítají všichni, kteří budou festivalem žít celé čtyři dny, je možnost pohodlně posnídat. Čerstvé pečivo a kávu si budete moci dopřát hned u stanového městečka. Navíc nebudou letos chybět ani sprchy, umývadla a v případě tropického počasí také dostatek vody u všech scén. „Ještě nikdy jsme neměli hezky, ale věříme, že letos počasí bude dobré, pokud budou teploty kolem 30 stupňů, tak se těšíme i na ty bouřky, které meteorologové hlásí,“ říká s úsměvem Holušová. Další výhodou pro přespolní je i padesátiprocentní sleva na zpáteční jízdné (sleva Vlak+), která platí se vstupenkou na festival. Další „barvou“ v už tak pestrém festivalu je areál Dětského světa. Děti do 140 cm mají totiž vstup na festival zcela zdarma a navíc jsou pro ně připraveny hry a řada atrakcí. Hlídání bude zajištěno. Poprvé bude také na hradní scéně přítomno divadlo, a to hned s několika atraktivními soubory, jako je Divadlo Sklep nebo Spolek sešlých s Pavlem Liškou a Tatianou Vilhelmovou. „Divadla jsme upřednostnili před taneční scénou, kterou jsme odsunuli do klubu Fabric. O dýdžeje ale samozřejmě nikdo nepřijde, protože budou mít své místo i v hlavním programu,“ uvedla ředitelka. Novinkou mezi scénami je komorní scéna v kostele sv. Václava, která vyvrcholí nedělním galakoncertem Stephana Micuse v katedrále Božského Spasitele. Pořadatelé jsou také velice hrdí na Africký den. „Bude to poprvé, kdy se africká kultura v čele se Salifem Keitou a Cheikh lô představí v České republice v takovém počtu,“ neskrývala nadšení Zlata Holušová. *** Tři lístky za cenu dvou? Dnes v Boomerangu Zahřívací večírek pro nedočkavce pořádají dnes v klubu Boomerang od 17 hodin pořadatelé festivalu Colour of Ostrava. Program začíná v 19 hodin promítáním dokumentárního filmu o loňském ročníku festivalu a od 20 hodin pokračuje koncertem ostravských bubeníků Evolution Deja Vu. Během večera si může prvních 200 zájemců koupit dva lístky na festival, který startuje příští čtvrtek, a k tomu dostanou jeden lístek zdarma. Cena jednoho lístku tak místo 700 Kč vyjde jen na 467 korun! Vstupenek je ještě dost Čtyřdenní vstupenky jsou v předprodeji v síti Ticketpro do 19. července za 700 Kč, na místě pak za 750 Kč. Od 1. července jsou navíc v prodeji také vstupenky na jednotlivé dny festivalu. Vstup na první den festivalu, kdy zahrají Chinaski, Kuličky štěstí nebo Värttinä, je 250 Kč. Na pátek a sobotu je jednodenní vstupné 370 Kč, na neděli pak 400 Kč. Přibližná cena, kterou by člověk zaplatil, kdyby šel zvlášť na koncerty kapel, které zahrají během čtyř dní na dvou hlavních scénách, je 5760 Kč. Ve srovnání s tím je čtyřdenní vstupenka za 700 Kč téměř zadarmo! Foto popis| Ředitelka festivalu a zároveň jeho duše, Zlata Holušová. Foto autor| FOTO MIROSLAV KUCEJ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| 4827a110-0f21-4612-b4de-1cc86870595d   Nejzářivější barvou festivalu bude Robert Plant 12.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 03  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Ostrava * Pro mnohé fanoušky nejočekávanější událost roku, pátý ročník festivalu Colours of Ostrava, nabídne už tradičně pestrou barevnou škálu hudebních žánrů. Hudební program doprovodí neméně významné workshopy a řada atrakcí, jako je dětská scéna s hlídáním, kinokavárna MOFFOM s video klipy a hudebními filmy. Na Černé louce vyroste také zóna Global station s tematickými performancemi, graffiti stěnou, fotbálkem a dýdžeji. Jednoznačně největší hvězdou, díky které jsou už téměř vyprodány lístky na poslední den festivalu, je legendární muzikant a bývalý frontman Led Zeppelin. „Není to žádný vyčpělý rocker. Jen letos byl v USA nominován na dvě ceny Grammy. Trvalo nám dva roky, než jsme ho přesvědčili, aby přijel - a povedlo se,“ prozradil organizátor Patrik Kohut. Koncert Roberta Planta, který je směsí rocku, world music, funku a soulu, s výlety do zeppelinské historie začíná v neděli 23. července ve 21 hodin. Specialitou a tak trochu i raritou bude čtvrteční vystoupení finské Värttinä, která se v Ostravě předvede v netradičním složení. Těhotnou Mari Kaasinen nahradí přední osobnost finské hudby, zpěvačka, producentka a znalkyně místní lidové hudby Aija Puurtinen. „Mám radost, že jsme prokázali opravdu dobrý vkus, když jsme pozvali na festival Gogol Bordello, která předvede divoký gypsy punk,“ chválí festival jeho ředitelka Zlata Holušová a dodává, že americká kapela naposledy nadchla na začátku července na dánském festivalu Roskilde, kde jako jedná získala plné hodnocení šesti hvězdiček. Jakýmsi symbolem Colours of Ostrava se stávají čeští Monkey Business, kteří jsou opravdovou výjimkou, protože se na festivalu objeví stejně jako loni. „My je máme rádi a oni mají rádi nás. Je to jediná výjimka, která potvrzuje naše pravidlo, že se kapely na festivalu nebudou opakovat,“ prozradila Holušová. Vedle třiceti zahraničních kapel, což je nejvyšší počet v historii festivalu, předvedou své hudební umění také čeští zástupci. Mezi nimi budou jak Lenka Dusilová nebo Aneta Langerová, tak Support Lesbiens, Mig 21, Sunshine, Vypsaná fixa, Priessnitz nebo vítěz letošního ročníku soutěže Česká spořitelna Colours Talents, dívčí kvartet Yellow sisters. Foto popis| Gogol Bordello předvede Ostravě svůj nefalšovaný divoký gypsy punk. Foto popis| Salif Keita, král africké hudby, spojil ve svých koncertech funk, afro-kubánské rytmy, soul a jazz. Foto autor| SNÍMKY ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 03 ID| 972580ec-13de-43f3-8d19-03a9845416e1   Vinnou révu lze pěstovat všude. I v Libhošti u Nového Jičína 11.7.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět Vysázet si svou vlastní vinici na severní Moravě? Proč ne! Důkazem toho, že i v našem regionu lze pěstovat vinnou révu, jsou dva vinaři z Libhoště, malé vesničky u Nového Jičína. „Révu tady pěstuji už patnáct let a jde to, protože jí dávám vše, co potřebuje,“ říká pětapadesátiletý vinař Jaroslav Kuča, který ve Valticích vystudoval vinohradnictví a ovocnictví a ve vinařském průmyslu pracoval deset let. „Když jsem se vrátil zpět na sever, založil jsem si vinici tady. Záleží hlavně na nadmořské výšce a navíc existují takové rezistentní odrůdy, které se zde dají pěstovat,“ vysvětluje dále a dodává, že vinná réva se v oblasti okolo Sedlnice a Skotnice pěstovala už za Němců. „Vinice byly také okolo Hončovy hůrky mezi Příborem a Skotnicí, ale s odsunem Němců to skončilo. U některých domů však keře zůstaly, mají i šedesát let a pořád plodí,“ říká libhošťský vinař. Svou vinici o rozloze dva a půl tisíce metrů čtverečních před třemi lety Jaroslav Kuča obnovil a před vstupem do Evropské unie oficiálně zaregistroval. „Teď tady mám pět set kusů révy. Chrupku bílou a Moravský muškát, které nebyly odolné, jsem vyměnil za modrý Regent, bílý Fenix, Dornfelder a mám i maďarskou Primku, což jsou krásné třičtvrtěkilové stolní hrozny,“ jmenuje odrůdy ze své vinice. Letos chtěl Jaroslav Kuča sklidit tři metráky hroznů, ale kvůli dlouhé studené zimě bude jeho úroda jako všude jinde menší. „Až můj nový vinohrad vzroste, mohl bych sklízet tak 10 až 15 metráků hroznů a vyrobit asi tisíc litrů vína,“ odhaduje. Práce na vinohradu mu zabírá téměř veškerý volný čas a jak sám říká, na svou vinici chodí nabírat novou energii: „Pracuji ve škole jako školník a děti někdy dost zlobí a křičí, tady se chodím odreagovat.“ A jaký je jeho návod, aby vinná réva krásně rostla a plodila? „Člověk musí mít znalosti, musí se naučit, co réva potřebuje. Nemůže to dělat každý. Vzdělaný vinař vypěstuje i obilí, ovoce a zeleninu, ale naopak to nejde,“ vysvětluje. Menší vinohrad, a to přímo na své zahradě, má v Libhošti také Josef Hrachový. Čtyřiasedmdesátiletý zvídavý důchodce začal s vinou révou teprve před šesti lety. „Pět let to šlo perfektně. Loňské hrozny jsme jedli ještě i na Nový rok a měl jsem asi sedmdesát litrů vína,“ pochvaluje si, ale vzápětí smutně dodává: „Letos byla opravdu hrozná zima a namrzly téměř všechny pupeny.“ Ze sedmdesáti keřů jich Josefu Hrachovému neomrzlo jen pět. „Když jsem je v Mutěnicích kupoval, zapomněl jsem si poznačit jejich číslo, nevím, co to je, nevím jak se ta odrůda jmenuje. Moc mě to mrzí, protože jako jediné přežily osmadvacetistupňové mrazy. Škoda, že jsem jich nekoupil víc,“ lituje usměvavý vinař. Foto popis| Josef Hrachový u jednoho ze svých keřů, které přežily i letošní osmadvacetistupňové mrazy. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| fe16a3fe-ec08-435e-b819-e260e2fa3613   Za historií aut a kouzlem starobylých hradů 30.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 43  bez hranic Irena Fabiánová zpět Milovníci automobilů, starobylých hradů a půvabných hor si rozhodně přijdou na své ve městě Kopřivnici a jejím okolí. Už samo začlenění města, ve kterém spatřil světlo světa první automobil, v kouzelné krajině, uzavřené z jedné strany Červeným kamenem a z druhé strany Bílou horou, může jejím obyvatelům kdekdo závidět. Kopřivnice není totiž jen továrna na automobily, ale přivítá vás zde i krásná příroda a upravené naučné stezky. Oblast byla osídlena už ve starší době kamenné, ze které také pochází unikátní nález dětské čelisti v nedaleké jeskyni Šipka ve Štramberku. Hrad Šostýn, ze kterého dnes zbyla jen zřícenina, byl pak založen na konci 13. století. Kopřivnice rovná se Tatra Velký vliv na industrializaci města měl vznik továrny, založené Ignácem Šustalou. Nejprve se zde vyráběly kočáry a bryčky, poté železniční vagony a v roce 1897 začala éra automobilů. Tento unikátní vývoj si můžete prohlédnout v kopřivnickém Technickém muzeu. Kromě toho je v Technickém muzeu umístěna stálá výstava o jednom z nejslavnějších kopřivnických rodáků - atletovi Emilu Zátopkovi. Expozice kočárů je pak v nově zrekonstruovaném Muzeu Fojtství, což je rodný dům zakladatele automobilky. Poslední z muzejních budov je Šustalova vila. Její prostory jsou věnovány kopřivnickým rodákům, hlavně pak malíři a ilustrátorovi Zdeňku Burianovi, a sbírce umělecké majoliky, keramiky a kachlových kamen z produkce někdejší továrny na hliněné zboží. Muzea jsou otevřena denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin, cena okružního vstupného je sto korun. Do Moravského Betléma Pokud si ale budete chtít od muzejních exponátů odpočinout, není nic krásnějšího, než se vydat na jednu z naučných stezek po okolí. Jedna z nich vás zavede přímo do tzv. Moravského Betléma - města Štramberka. Největšími atrakcemi malebného městečka jsou známý hrad s válcovou věží, Trúba, ta slouží od roku 1903 jako rozhledna a nabízí překrásné výhledy do okolí, a bezesporu perníkové uši, které se zde pečou na památku vítězství křesťanů nad Tatary. Pokud se vydáte od hradu dále na Bílou horu, narazíte na druhou rozhlednu, moderní telekomunikační věž, připomínající svým vzhledem šroubovici DNA. Štramberk vás ale okouzlí také svými typickými kamennými uličkami a roubenými domy. Rozhodně si také musíte zajít na nějakou místní specialitu do stylového hotelu Roubenka. Dejte si třeba štramberské šunkové ucho se zeleninovou oblohou, nebo štramberské ucho plněné šlehačkou a ovocem. Kromě uší si ale můžete dát i jiné krajové pochutiny, které se obměňují v návaznosti na roční období. Navíc se Roubenka nachází v místě, ze kterého je snad nejúchvatnější pohled na Trúbu s celým jejím podhradím. *** INFORMACE PRO TURISTY Město Kopřivnice www.koprivnice.cz Muzeum Kopřivnice www.tatramuseum.cz, tel.: +420 556 871 106 Informační centrum Kopřivnice www.kdk.cz, tel.: +420 556 821 600, e-mail: ic@kdk.cz Město Štramberk www.stramberk.cz Informační centrum Štramberk tel.: +420 556 812 085, e-mail: mic@stramberk.cz Ubytování Kemp Příbor u koupaliště osoba 50 Kč/den včetně vstupu na koupaliště, auto zdarma, nocleh v chatce 100 Kč, tel.: +420 777 100 007, www.koupaliste.cz Rekreační středisko U Kateřiny, Libotín osoba 120 Kč/noc, tel.: 556 852 262, e-mail: novos@novos.cz, www.novos.cz/katerina Hotel Stadion, Kopřivnice jednolůžkový pokoj 310 Kč/noc, dvoulůžkový 430 Kč/noc, tel.: +420 556 811 770 Hotel Tatra, Kopřivnice, cena dvoulůžkového pokoje 850 Kč, tel.: +420 556 821 405, www.tatrahotel.cz, e-mail: recepce@tatrahotel.cz Foto popis| Štramberská Trúba se stala symbolem a dominantou Podbeskydí. Roubené dřevěné valašské domky z 18. století jsou architektonickým skvostem. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Havířovský deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Karvinský deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Novojičínský deník; Bez hranic; 43 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Bez hranic; 43 ID| cbf3faf3-a63b-41b3-9e63-4b97b9c4060f   V srdci Valašska se kloubí tradice a krásná příroda Beskyd 30.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 42  bez hranic Irena Fabiánová zpět Hlavní turistickou atrakcí je Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Město Rožnov pod Radhoštěm a jeho okolí je přesně to místo, kde se kloubí tradice, historie a malebná horská krajina Beskyd. Nabízí jak vhodné terény pro turistiku, cyklistiku, tak velkou možnost kulturního vyžití a skvělé podmínky pro odpočinek. Město bylo založeno už v 13. století. Za dob Rakouska-Uherska se proslavilo hlavně sklářským řemeslem a tkalcovstvím, rožnovské plátno a mušelín byly známé po celé monarchii. Díky své poloze, chráněné okolními kopci od severu, má město příznivé klimatické podmínky. Tlumené karpatské větry, které do rožnovské kotliny proudí, rozptylují mlhy a udržují v Rožnově po větší část roku slunečné počasí. Toho si už na sklonku 18. století povšiml brněnský lékař dr. Kročák a roku 1820 zde založil lázně. Lázeňskou historii města, která vzkvétala hlavně na počátku 20. století a zanikla po druhé světové válce, dnes připomíná jen lázeňský dům v městském parku. Dřevěné městečko slouží návštěvníkům již od roku 1925 Hlavní turistickou atrakcí města Rožnova je Valašské muzeum v přírodě. Do Dřevěného městečka, které bylo zpřístupněno už v roce 1925, byly přeneseny a znovu postaveny domy z rožnovského náměstí, kopie kostela z Větřkovic a kopie fojtství z Velkých Karlovic. Během roku probíhají v areálu městečka lidové slavnosti, připomínající obřady a obyčeje zdejších obyvatel, pravidelné jsou také jarmarky s ukázkami lidových řemesel nebo festivaly tradičního slovanského folkloru. Loni v létě byl v Dřevěném městečku znovu otevřen kostel svaté Anny, který byl rekonstruován také díky veřejné sbírce. Kolem kostela se nachází hřbitov nazvaný Valašský Slavín, kde je místo posledního odpočinku slavného českého běžce Emila Zátopka, ale také řady významných osobností z Valašska. Nejrozsáhlejším areálem muzea je pak Valašská dědina, kterou tvoří hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna. Valašská dědina je navíc umístěna v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. Nejmladším areálem je Mlýnská dolina, pila a lisovna oleje. S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. Nachází se zde také expozice „Dopravní prostředky na Valašsku“. Vstupné do všech areálů Valašského muzea stojí 120 Kč za osobu, rodinné vstupné (2 dospělí a 2 děti do 15 let) je 240 Kč. Vzhůru na Radhošť Milovníci hor by si neměli nechat ujít výlet na pověstmi opředenou horu Radhošť, odkud je za pěkného počasí výhled až na slovenskou Malou Fatru. Můžete zvolit náročnější túru přímo z Rožnova po červené turistické značce, nebo se můžete vyvézt autobusem na Pustevny a odtud pokračovat pět kilometrů po hřebenu až na vrchol, kde stojí dřevěná kaple a sousoší sv. Cyrila a Metoděje. Po cestě narazíte na sochu pohanského boha úrody, stád a pohostinství - Radegasta. Pustevny jsou jedno z nejvýznamnějších středisek v Beskydech a křižovatkou turistických cest. Známé jsou hlavně díky nově zrekonstruovaným secesním dřevěným stavbám architekta Dušana Jurkoviče, jejichž svérázný styl je ovlivněn lidovou architekturou. Rozhodně si nenechte ujít návštěvu restaurace Libušín a ochutnejte nějakou z krajových specialit - Valašské frgály nebo jáhlovou kaši se švestkami a smetanou. *** INFORMACE PRO TURISTY Valašské muzeum v přírodě www.vmp.cz, tel.:+420 571 757 111 Město Rožnov pod Radhoštěm www.roznov.cz, tel.: +420 571 661 111 Městské informační centrum www.valasske-kralovstvi.cz, tel.: +420 571 655 196 Ubytování Kemp Horní Bečva osoba 20 Kč/den, stan 50 Kč/den, auto 30 Kč/den, ubytování v chatce 150 Kč/den, tel.: +420 603 278 281, http://sweb.cz/ kemphb/, e-mail: kemphb@seznam.cz Penzion Bečva noclehy od 80 do 399 Kč za noc, tel.: +420 571 654 458 www.penzion-becva.cz, e-mail: jerz@quick.cz Hotel Relax cena dvoulůžkového pokoje 1420 Kč, tel.: +420 571 648 100-4 www.hotelrelax.cz, e-mail: hotel-relax@applet.cz Foto popis| Útulny na Pustevnách jsou architektonickým skvostem Dušana Jurkoviče. Foto popis| Valašský Slavín v rožnovském skanzenu je místem posledního odpočinku mnoha slavných osobností. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Havířovský deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Karvinský deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Novojičínský deník; Bez hranic; 42 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Bez hranic; 42 ID| 880abaca-f41f-49db-b040-1f1ddc857dc4   Festival Noc plná hvězd vypukne v Třinci už dnes 23.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 09  kultura (ifa) zpět Třinec * Už dnes v 15 hodin odstartuje na fotbalovém stadionu Borek v Třinci kapela Kern čtrnáctý ročník festivalu Noc plná hvězd Made in Gabrinus 2006. Velkolepý festival, který patří k jedněm z nejnavštěvovanějších v kraji, opět nabídne po celý víkend špičky naší rockové scény a ani letos nebudou chybět skvělí zahraniční hosté. Areál festivalu bude pro návštěvníky otevřen už kolem pátečního poledne a stanovat se v něm může zdarma. Mezi šedesáti kapelami, které se postupně vystřídají na dvou scénách, nebudou opět chybět ani zahraniční hvězdy. „Festival bude mít i letos své speciální hosty v podobě kapel Dog Eat Dog a The Exploited,“ představila největší hvězdy Zuzana Hanačíková z pořádající Petardy Production. Američtí zástupci skejťáckého rocku, Dog Eat Dog, kteří vzešli z hardcorové scény, by to měli na scéně A rozbalit v sobotu před 20. hodinou. Britská punková legenda The Exploited vystoupí už dnes ve 22:50. Dalšími zahraničními taháky budou vystoupení portugalských Moonspell a Michaela Schenkera, kytaristy, který spoluzakládal německou skupinu The Scorpions. „Nebudou chybět ani Alkehol, No Name, Petr Kolář, Arakain, Škwor, Peha a Divokej Bill,“ vypočetla Hanačíková. Zatímco na hlavní scéně se postupně vystřídají největší hvězdy, druhá je zaměřena na mladé kapely a zástupce nejtvrdších metalových odnoží. Jednou z novinek letošního ročníku je i to, že druhá scéna bude patřit celorepublikovému srazu motorkářů. „Celá tato scéna bude prošpikována různými motorkářskými soutěžemi od páky přes pití piva až po striptýz,“ prohlásil šéf Petardy Petr Šiška. Přímo na místě si návštěvníci budou moci prohlédnout 300 až 400 motorek. Další z novinek pak bude stánek Slezské Diakonie - Poradny Elpis v Třinci, která u příležitosti Mezinárodního dne podpory obětem násilí (26. června) uspořádá přímo na festivalu veřejnou sbírku na podporu obětem násilí. Lidé se mohou těšit na tradiční nafukovací fotbalové hřiště a čajovnu nebo na stánky s tetováním, piercingem a barvením vlasů a samozřejmě spoustu stánků s občerstvením a dobrým pivem. Lístek stojí 400 korun, při zakoupení Parta vstupenky pro pět fandů zaplatí každý v přepočtu 360 korun. Podrobný program festivalu najdete na adrese www.nocplnahvezd.cz *** Program festivalu Noc plná hvězd 2006 Pátek 23. června Scéna A: 15.00 - 15.40 Kern, 16.00 - 16.40 Debustrol, 17.00 - 17.40 Alkehol, 18.00 - 18.40 Harlej, 19.00 - 19.50 Petr Kolář, 20.10 - 21.00 No Name, 21.20 - 22.10 Doga, 22.50 - 24.00 The Exploited, 00.20 - 01.00 Arakain, 01.20 - 02.00 Vypsaná Fixa, scéna B: 15.00 - 15.30 Witch Hammer,15.50 - 16.20 Dying Passion, 16.40 -17.10 Walda Gang, 17.30 - 18.00 Seppuka, 18.20 - 18.50 G. O. R. E., 19.10 - 19.40 Salamandra, 20.00 - 20.30 Gate Crasher, 20.50 - 21.20 Galactic Industry, 21.40 - 22.10 Who Killed Marilyn?, 22.30 - 23.00 Motörband, 23.20 - 23.50 Pangea, 00.10 - 00.40 Onset, 01.00 - 01.30 Deaf 99, 1.50 - 02.20 Virtual Void, 02.40 - 03.10 Flattus Sobota 24. června Scéna A: 09.40 - 10.10 R. E. T., 10.30 - 11.00 Hyperion, 11.20 - 12.00 Arzén, 12.20 - 12.50 Torr, - 14.30 Aya, 14.50 - 15.30 Banana, 15.50 - 16.30 Škwor, 16.50 - 17.30 Aleš Brichta Band, 17.50 - 18.30 Peha, 18.50 - 19.30 Citron, 19.50 - 20.40 Dog Eat Dog, 21.00 - 21.50 Divokej Bill, 22.20 - 23.10 Moonspell, 23.50 - 00.50 Michael Schenker Group, 01.10 - 01.50 Root, scéna B: 09.10 - 09.40 Mezi námi, 10.00 - 10.30 Devastathor, 10.50 - 11.20 Andy Marshall Band, 11.40 - 12.10 Chainsaw (PL), 12.30 - 13.00 Sbiranico, 13.20 - 13.50 Ig - elit, 14.10 - 14.40 Krleš, 15.00 - 15.30 Theatre, 15.50 - 16.20 Imodium, 16.40 - 17.10 Dorian Gray (SK), 17.30 - 18.00 Traktor, 18.20 - 18.50 Egotrip, 19.10 - 19.40 Boron, 20.00 - 20.30 Black Mailers, 20.50 - 21.20 Komunální odpad, 21.40 - 22.10 Power 5, 22.30 - 23.00 Hammerheart (SK), 23.20 - 23.50 Rumburax (SK), 00.10 - 00.40 Interitus, 01.00 - 01.30 Forrest Jump, 01.50 - 02.20 Bitterness, 02.40 - 03.10 Zavřít Foto popis| Zahraniční hvězdy nebudou chybět na letošní Noci plné hvězd. Patří mězi ně i američtí Dog Eat Dog. Foto popis| Davy návštěvníků očekává pořádající agentura Petarda Production i na čtrnáctém ročníku festivalu v Třinci. Foto autor| FOTO ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Kultura; 09 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Kultura; 09 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Kultura; 09 Publikováno| Havířovský deník; Kultura; 09 Publikováno| Karvinský deník; Kultura; 09 Publikováno| Novojičínský deník; Kultura; 09 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Kultura; 09 ID| 319796b1-4284-416d-80a2-4504b77146a4   Vodní živel nemá s nikým slitování 20.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět Lidé nás berou jako samozřejmost a za záchranu života někdy ani nepoděkují, říká vodní záchranář Jak se žije... vodním záchranářům Konečně dorazila teplá vlna a provozovatelé koupališť mají napilno. A nejen oni. V pohotovosti jsou i vodní záchranáři. Každoročně se u nás v létě utopí téměř dvě stě padesát lidí. Těch zachráněných je ale daleko víc. Jen členové Vodní záchranné služby Českého červeného kříže jich mají na svém kontě za posledních patnáct let více než šest tisíc. Přesto se pořád potýkají s nedostatkem peněz. Na svůj provoz musejí každoročně sehnat několik milionů korun. Kdo by si nepamatoval urostlé muže a ženy ze seriálu Pobřežní hlídka. Skuteční vodní záchranáři to však mají mnohem těžší. „U Vodní záchranné služby jde hlavně o prevenci. Musíme být na vodě a musí se o nás vědět. Při záchraně je rozhodující okamžitá pomoc,“ říká šéf vodních záchranářů Těrlicko Jan Siuda. Nemůžeme být všude Vodní záchranná služba u přehrad a koupališť žádnou samozřejmostí navíc není, protože provozovatelé vodních ploch určených k rekreaci nemají žádnou povinnost ji na své pláži mít. Řada lidí tak přijde o život právě tam, kde služba není. „Abychom zajistili například celou řeku při sjíždění vodáků, potřebovali bychom k tomu nejméně tři sta členů. Tolik nás ani zdaleka není, a tak můžeme obsadit jen exponovaná místa. Když se pak nějaký vodák udělá na jezu a utopí se, nejednou slyšíme: Může za to Vodní záchranná služba, proč tam nebyla? My jsme v tom ale nevinně,“ posteskl si Tomáš Křížkovský z místní záchranné skupiny Ostrava. Jiná situace je na ostravských bazénech a koupalištích, které spravuje společnost Sareza. „Spolupráci si vysloveně pochvalujeme a vycházíme si navzájem vstříc. Sareza totiž na svých koupalištích a bazénech vyžaduje proškolené plavčíky-záchranáře, a bezpečnost návštěvníků je tak dostatečně zajištěna,“ tvrdí záchranář Ladislav Novák z Ostravy. Oblíbeným místem letní rekreace jsou také přehrady. „Někteří provozovatelé ovšem nechtějí na záchrannou službu přispívat, a proto nás na své pláži radši nechtějí,“ povzdechl si Jan Siuda. Tento problém řeší připravovaná vyhláška, která by měla přesně stanovit provozovateli povinnost, kde plavčík být musí, a také počet plavčíků. Ta ale opět neprošla legislativní radou. Bojují o životy i o peníze Vodní záchranná služba v kraji vznikla už v sedmdesátých letech, a to za přispění řady nadšenců a bývalých plavců. „Problém je ve financování, protože jsme příspěvková organizace a spoléháme na dobrovolný příspěvek či grant ministerstva zdravotnictví. Sami proto hledáme zdroje a pořádáme výcvikové kurzy, abychom mohli vůbec fungovat,“ komentuje dále Novák. Jan Siuda si pochvaluje hlavně spolupráci s městem Havířovem: „My máme velké štěstí, že se o nás havířovská radnice stará, podporuje nás a my, jako místní skupina Těrlicko, která zajišťuje bezpečnost na Těrlické a Žermanické přehradě, na svou činnost finance máme.“ Zdejším záchranářům se loni konečně po letech podařilo vybudovat na přehradě své základny. Stanice nese jméno Salvator po patronovi vodních záchranářů a poskytuje jim nyní dokonalé zázemí. Speciálně vyškolení záchranáři z Krnova slouží o víkendech i na největším vodním díle v kraji - Slezské Hartě. O prázdninách tu budou sloužit nepřetržitě. Vodními záchranáři jsou inženýři, dělníci i nezaměstnaní Plavčíky-záchranáře přitom dělají obyčejní lidé, kteří navíc pomáhají ve svém volném čase, po práci a o dovolené jen za minimální odměny. „Jsou mezi námi nezaměstnaní, dělníci, sestřičky, učitelé, hasiči, ale i inženýři a doktoři,“ odpovídá na častou otázku Ladislav Novák. Místní skupina v Ostravě sdružuje kolem šedesáti členů, kteří kromě bezpečnosti na bazénech a koupalištích zajišťují pomoc například i při sjíždění divokých řek, nebo akcích na otevřené vodě vůbec. „Zajišťujeme hlavně Ostravici a Moravici, kam vyjíždíme většinou na apel nějakého vodáckého oddílu, který sjezd divoké řeky pořádá. Máme vytypovaná nebezpečná místa - peřeje, splavy, jezy - a záchranáři mají speciální zkoušky na divokou vodu,“ popisuje svou práci Tomáš Křížkovský. „Nejhorší je, když vodákům nepřeje počasí a je studená voda, rádi si něčeho přihnou a pak je malér hned,“ dodává a dále si stěžuje, že patřičné vybavení, jako je vesta, helma a házecí pytlík, nemají všichni, kteří o sobě tvrdí, že jsou vodáci. Záchranářství je hlavně koníček „Ani už nepočítám, kolik lidí jsme přivedli zpět k životu. Jen mi trochu vadí, že mnohokrát vytáhneme z vody dítě, a nikdo nepřijde ani poděkovat. Rodiče to berou jako samozřejmost, ještě se hrozně diví a dokáží svému dítěti vynadat, i když je to většinou chyba rodičů,“ povzdechl si Ladislav Novák. Vodní záchranáři z Ostravy také dvakrát za rok pořádají kurz na plavčíkazáchranáře, kterého se může zúčastnit každý, kdo splní vstupní podmínky - musí zaplavat dvě stě metrů v časovém limitu. „Plavčíkem se nemusí stát jen závodní plavec, ale kdokoli, kdo úspěšně zakončí kurz. Musí však tu práci dělat rád. Zkoušky jsou sice hodně náročně, ale na druhé straně vydáváme mezinárodní licenci. Ta pak umožňuje vykonávat záchranářskou činnost u vody ve všech státech, které sdružuje Světová organizace Vodní záchranné služby,“ řekl Novák. *** Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: Meteorologická stanice na Lysé hoře leží ve výšce 1322 m n. m. Vylosovaní výherci: Anička Gnojková - Bohumín, Emil Jaroš - Kravaře-Kouty a Drahoslav Chmůra - Ostrava. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579. Otázka pro čtenáře V rámci seriálu Jak se žije... jsme pro vás připravili soutěžní otázku: Kolik lidských životů zachránili vodní záchranáři od roku 1990 Správnou odpověď nám pošlete e-mailem, nebo zavolejte dnes na telefonní číslo 596 176 579 od 10 do 11 hodin. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří od nás dostanou dárek. Foto popis| Záchrana tonoucího s použitím surfového prkna nebo člunu je jednou z disciplín, ve kterých vodní záchranáři soutěží. Rychlost a obratnost jsou ale rozhodující hlavně při opravdové záchraně lidských životů. Foto autor| SNÍMKY ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 04c633e8-9992-4072-a300-3f5c63b9dd1a   Čeští vodní záchranáři patří mezi špičku 20.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... (ifa) zpět u protinožců Jak se žije... vodním záchranářům Velké úspěchy sbírají ostravští vodní záchranáři na soutěžích, ať už se jedná o závody na otevřené vodě, nebo v bazénových disciplínách. „Naši záchranáři se už několikrát účastnili mistrovství Evropy nebo mistrovství světa, a skvěle se umístili i na mistrovství republiky v bazénových disciplínách podle pravidel ILS (Světová organizace Vodní záchranné služby), které se konalo v dubnu v Ostravě,“ chválí své záchranáře Ladislav Novák z Ostravy. Dva členové Vodní záchranné služby místní skupiny Ostrava byli členy reprezentačního družstva, které se letos v únoru zúčastnilo 7. mistrovství světa Rescue 2006 v Austrálii. Veronika Drevňáková a Artur Volek jsou studenty Vysoké školy báňské. Třiadvacetiletá Veronika se musela před časem ze zdravotních důvodů vzdát závodního plavání, ale teď už s úsměvem říká: „Po nějaké době jsem se cítila lépe a ke sportu jsem se chtěla vrátit. Nejdříve jsem dělala plavčíka a teď se věnuji hlavně záchranářskému sportu.“ Artur je závodní plavec, který už má s reprezentací velké zkušenosti. V Austrálii se společně s národním týmem umístili ze čtyřiatřiceti týmů z celého světa na sedmnáctém místě. „Je to velký úspěch, protože jsme ,suchozemci‘ a nejlepší jsou samozřejmě záchranáři z přímořských států,“ hodnotil Novák. „U nás ani lidé netuší, že se vůbec v něčem takovém závodí, a v Austrálii kvůli mistrovství světa postavili i nový bazén a na mořské disciplíny se přišlo podívat hodně diváků,“ komentuje závody Artur a posmutněle dodává, že byli do týmu sice nominováni, ale pokud chtěli jet, museli si veškeré finance zajistit sami: „Moc nám pomohlo město Ostrava, od kterého jsme dostali grant, jinak rodiče a letenku nám hradila ILS, protože patříme společně s Polskem, Egyptem a dalšími zeměmi k rozvojovým státům.“ Veronika si navíc ještě povzdechla: „Český červený kříž nás na cestu vybavil jen tričky, čepicemi a dresy, kdežto ostatní týmy byly na slavnostním zahájení ve stejnokroji.“ V současné době Veronika s Arturem pilně trénují, aby své umístění z mistrovství světa ještě vylepšili na srpnových hrách ve španělské Seville. Foto popis| Mistrovství světa Rescue 2006 v Austrálii se v únoru účastnili také Veronika Drevňáková a Artur Volek z Vodní záchranné služby místní skupiny Ostrava. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 49e85e29-18c0-4674-a68d-2a828896acf4   Agentura Next vybírala v Ostravě nové tváře 17.6.2006  Moravskoslezský deník  str. 04  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět Ostrava * Více než dvě stě modelek z celého kraje, ale například i z Brna, Přerova a jiných vzálenějších měst, se sjelo na včerejší casting světoznámé modelingové agentury Next. Nové tváře přijeli pro tuto agenturu s ředitelstvím v New Yorku a Paříži hledat do Ostravy její spolumajitel Joel Wilkenfeld, manžel české topmodelky Andrey Němcové, a Agnieszka Ponarska, specialistka pro vyhledávání mladých modelek. „Joel chtěl udělat casting v Ostravě hlavně proto, že dívky z Moravy jsou vyhlášené krásky. Jen se podívejte, kolik současných topmodelek odtud pochází: Petra Němcová nebo Veronika Vařeková, a další,“ řekla Andrea Němcová, která při castingu některým dívkám pomáhala s překladem do angličtiny, a dodala, že už mají několik favoritek, kvůli kterým do Ostravy přijeli. Casting pro agenturu Next pořádala modelingová agetura IL Models Ivety Kolesárové a právě některé z jejich modelek jsou žhavé kandidátky na to, aby je Joel oslovil. „Doufám, že tady existuje nějaká šance na úspěch, i když jsem byla hodně nervózní, protože Next je prestižní agentura,“ prozradila svoje dojmy sedmnáctiletá blondýnka Zuzka Rozsypalová. I když agentura Next zastupuje řadu světoznámých mužských modelů, na ostravský casting žádný mladík nepřišel. „Ptalo se mě i několik kluků, jestli mohou přijít, ale žádný z nich nenašel odvahu,“ komentovala Iveta Kolesárová. Foto popis| Jedna z favoritek, patnáctiletá Petra Kantorová, ukazuje svůj katalog fotografií Andree Němcové, Joelu Wilkenfeldovi a Agnieszce Ponarské (zleva) z agentury Next, kteří na včerejším castingu v Ostravě vybírali nové tváře. Foto autor| FOTO MIROSLAV KUCEJ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 ID| 6775769f-c1ad-477e-b588-45b2616c2806   Agentura hledá tváře 25.5.2006  Moravskoslezský deník  str. 08  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Modelingová agentura Next je zárukou kvality Největší modelingová agentura světa Next s ředitelstvím v New Yorku a Paříži a dalšími pobočkami po celém světě pořádá 16. června casting v Ostravě v hotelu Imperial. Nové tváře si sem přijede vybírat sám spolumajitel firmy Joel Wilkenfeld, manžel české modelky Andrey Němcové. Ostrava * Jediný casting agentury Next v celé České republice bude hostit právě moravskoslezská metropole, spolupořádající agenturou je IL Models Ivety Kolesárové z Ostravy. "Je to čest, že mě tato agentura oslovila, a zároveň je to i taková odměna za všechno, co jsem už udělala. Aby se dívky někam dostaly, musejí je zastupovat ty nejlepší agentury a Next je pro mě zárukou kvality. Zastupuje i naše slavné topmodelky, jako je Petra Němcová, Daniela Peštová nebo Veronika Vařeková," řekla Iveta Kolesárová. Na casting v ostravském hotelu Imperial se můžete předem přihlásit na adrese ilgroup@volny.cz, informace najdete také na webové stránce www.ilgroup.info nebo na telefonu 603 252 019. Podmínkou pro účast na castingu je výška nad 170 cm, štíhlá postava a věk mezi 13 až 23 lety. S sebou si nezapomeňte vzít plavky, lodičky a book, ten ovšem není podmínkou. "Joel je zvláštní, vybírá si modelky sám, nedívá se na book, ale chce je přímo vidět. Hledá někoho opravdu výjimečného a takových dívek je na světě jen hrstka," prozradila Kolesárová. Zároveň ale upozorňuje: "Základem je angličtina, pokud neumíte cizí jazyk, na casting ani nechoďte!" Casting agentury Next je obrovská příležitost nejen pro modelky, ale pro všechny dívky v kraji. "Je to jedinečná šance dostat se úplně někam jinam. A kdyby se Joelovi tady v Ostravě zalíbila třeba jen jedna dívka, bylo by to skvělé," dodala Kolesárová. Foto popis| Petra Němcová z Karviné je jednou z topmodelek agentury Next. Foto autor| FOTO ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 08 ID| 684d0a15-854f-4321-99bb-da2cc62586f3   Mosambičan má rád Kunderu a Švejka 23.5.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... (ifa) zpět Osmadvacetiletý Torge Arnaldo Matine pochází z Mosambiku, který leží na jihovýchodě Afriky. Pozornost budí nejen svým vzhledem, ale i tím, že se rozhodl pro studium právě v Ostravě. „Chtěl jsem se hlavně podívat do postkomunistické země, jak to tady vypadá a jak se u vás tvoří nový systém. Mosambik byl komunistickou zemí do roku 1990, takže můžu srovnávat,“ prozradil svůj hlavní důvod proč studuje v České republice. Matine se do Ostravy dostal ale hlavně díky tomu, že mu Ostravská univerzita a Zdravotněsociální fakulta umožnily studium, i když neuměl dobře jazyk. „Nejsem schopný česky psát, jen mluvím, a proto všechny písemky dělám ústně, seminární práce píšu anglicky, a když nějaký profesor anglicky neumí, svou práci prezentuji,“ vysvětlil. Všestranně nadaný student, který píše poezii, ale také srovnávací články o naší zemi a Mosambiku, získal stipendium od UNESCO a s Českou republikou se seznámil díky bývalé senátorce Jaroslavě Moserové. „Paní Moserová mi vyprávěla o tom, jak to tady u vás vypadá, a posílala mi hodně knížek. Dokonce mě pozvala do Prahy a já se tu byl na týden podívat. Pak už jsem se jen rozhodoval pro obor. V Ostravě studuji Sociální práci se zdravotním profilem, a to je hodně všestranné a zajímavé,“ dodal. Jako každý cizinec měl i on problém s češtinou. „První měsíc, který jsem tady byl, jsem bydlel hned se dvěma Čechy a ti mě učili mluvit v hospodě. Pro ně bylo normální dát si pivo a povídat si, ale já na něco takového nebyl zvyklý, vždycky jsem byl už po dvaceti minutách opilý,“ vzpomíná s úsměvem své první zkušenosti Matine. „Měl jsem ale velké štěstí, protože jsem narazil na skvělého kamaráda. Ten už byl dokonce i na návštěvě u mých rodičů.“ Jak sám říká, v Česku se mu líbí hlavně proto, že jsme sice malá země, ale kultivovaná: „Máte hodně knihoven, kin a divadel a lidé jsou tady vzdělaní. Český jazyk pro mě není jen nástroj k přijímání informací, ale je to umění. Mám vždycky velkou radost, když se něco nového naučím.“ Matine si zamiloval Milana Kunderu, Jana Nerudu, básníky Jiřího Šotolu a Petra Motýla, ale i třeba Švejka. Foto popis| Mosambičan Matine studuje na Ostravské univerzitě. V budoucnu chce využít vzdělání v ČR pro svou zemi. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| 2ab11fa8-519c-4e47-a97f-1867bfade471   Zahraničních studentů u nás přibývá 23.5.2006  Moravskoslezský deník  str. 05  Jak se žije... Irena Fabiánová zpět V Moravskoslezském kraji studují nejčastěji Slováci, Poláci, ale také početná skupina Vietnamců Jak se žije... zahraničním studentům Zahraničního studenta, pokud zrovna nemá jinou barvu pleti, na první pohled nepoznáte. Na univerzitách v Moravskoslezském kraji jich studuje stále více. Většina z nich má základní problém: pokud nestudují cizí jazyk, nebo si nezaplatili výuku v cizím jazyce, musejí se naučit česky. Někteří si proto povídají i s lidmi v trolejbuse nebo ve vlaku, jiní chodí s Čechy na pivo, většina pak na kurzy češtiny pro cizince na Ostravské univerzitě. Nejčastěji u nás využívají možnost studovat vysokoškoláci ze sousedních států - Polska a Slovenska, ale i z Ruska, Běloruska a Ukrajiny. Výjimkou však nejsou ani studenti ze vzdálených zemí, jako je Mosambik, Bolívie či Kolumbie, v posledních letech přibývá i studentů z Vietnamu. Slovenským studentům pomohla mezistátní dohoda „Během posledních pěti let se počet studentů ze zahraničí na naší univerzitě výrazně zvýšil,“ potvrzuje Radmila Černá z Ostravské univerzity. Obrovský zájem především slovenských studentů zaznamenává Vysoká škola báňská-Technická univerzita v Ostravě. Za poslední dva roky se jejich počet zdvojnásobil a nyní jich zde studuje šest set. Největší zájem mají o ekonomickou fakultu, ale i o elektrotechniku a informatiku nebo o hornicko-geologickou fakultu. „Slovenští studenti mohou u nás díky mezistátní česko-slovenské školské dohodě studovat zdarma. Na základě této dohody mohou bezplatně studovat na Slovensku také čeští studenti,“ uvedla manažerka pro vnější vztahy VŠB-TU Petra Kubová. Dohoda studentům mimo jiné zajišťuje to, že nejsou ve škole nuceni používat jazyk druhého národa. Největším problémem bývá jazyk Cizinci, kteří chtějí studovat na českých vysokých školách, mají několik možností. Především jako běžní studenti. To však bez znalosti češtiny nejde. „Absolvují přednášky a zkoušky v češtině a mají stejné podmínky jako naši studenti. Musejí se řídit studijním řádem univerzity, který je platný pro všechny studenty bez rozdílu,“ vysvětluje prorektor pro studium Vysoké školy báňské-Technické univerzity Petr Noskievič. Další skupinou jsou zahraniční studenti, kteří využívají výměnných studijních programů a absolvují na českých univerzitách akademický rok nebo jen jeden semestr. Třetí skupinou jsou vládní stipendisté, kteří byli na české univerzity přijati v rámci rozvojové pomoci. Vysokoškolačka Ludmila Gadmash pochází z Ukrajiny. Ačkoli v Česku vystudovala už střední školu a nyní studuje na Ostravské univerzitě ruštinu pro hospodářskou sféru, často naráží na problémy ať už při hledání zaměstnání, nebo třeba jen v knihovně. „Lidé u vás mají stále předsudky a házejí všechny Ukrajince do jednoho pytle. Myslí si, že jsme jen pracanti a alkoholici. Stačí, když v knihovně vytáhnu ukrajinský pas, hned se na mě dívají přes prsty. Naštěstí jsou teď nové projekty pro cizince, takže mám po studiu větší možnost se uplatnit,“ povzdechla si usměvavá tmavovláska. Vietnamci už nechtějí být jenom trhovci a obchodníci V posledních letech studuje na českých univerzitách také početná skupina Vietnamců. Jazykové rozdíly jim pomáhají překonávat kurzy češtiny na Ostravské univerzitě. „Studenti z Vietnamu k nám přijíždějí se základními znalostmi angličtiny a angličtinu například i studují, a proto často ani česky mluvit nemusejí. Je těžké je motivovat. Jejich výhodou je, že mají fotografickou paměť a odborné texty se učí bez problémů. Horší už je to v běžné konverzaci,“ prozradil vedoucí Kabinetu češtiny pro cizince Jaroslav David. Největší problém mají s výslovností. „Obtížně se vypořádávají i se sykavkami. Nerozlišují například slova český a těžký,“ popisuje útrapy studentů. Součástí intenzivního kurzu jsou i exkurze, návštěvy divadel či pivovaru - vše samozřejmě jako součást výuky. Mladí Vietnamci se často hlásí na Přírodovědeckou fakultu Ostravské univerzity nebo na Vysokou školu báňskou-Technickou univerzitu, kde mají větší šanci dostudovat. „I když nezvládnou přijímačky, škola jim většinou šanci dá a do prvního ročníku je přijme. Pak už ale žádné další výhody nemají a musejí splnit vše, co se vyžaduje i po českých studentech,“ dodal David. Láká kvalita výuky i ochotní spolužáci Jednadvacetiletá studentka aplikované matematiky v ekonomii Cuc pochází z malé provincie na severu Vietnamu a v Ostravě studuje už dva a půl roku. „Abych zvládla učivo, musím si půjčovat skripta a sama studovat a překládat. Naštěstí mi hodně pomáhají učitelé a také moji spolužáci,“ prozradila drobná dívka a zuřivě hledala slovíčka ve vietnamsko-českém slovníku. Pro pětadvacetiletou Agnieszku z Polska, která na Institutu pro umělecká studia Ostravské univerzity studuje hru na housle, byla pro studium u nás rozhodující kvalita výuky. „Hra na housle je individuální záležitost a nejdůležitější je přístup profesora. Tady mám takového, o kterém jsem vždycky snila,“ pochvalovala si a dodala, že má skvělou zkušenost i se svými spolužáky: „Kdykoli jsem někoho požádala o pomoc, vždy mi s úsměvem poradil.“ *** Otázka pro čtenáře V rámci seriálu Jak se žije... jsme pro vás připravili soutěžní otázku: Kolik zahraničních studentů nyní studuje na Ostravské univerzitě Správnou odpověď nám pošlete e-mailem, nebo zavolejte dnes na telefonní číslo 596 176 579 od 10 do 11 hodin. Ze správných odpovědí vylosujeme tři výherce, kteří od nás dostanou dárek. Odpověděli jste správně? Správná odpověď na otázku z minulého týdne: Vesničku soužití v současnosti obývá třicet rodin. Vylosovaní výherci: Daniela Lenomarová - Havířov, Marta Zavičarová - Dolní Benešov a Marta Jonsztová - Havířov. Informace o převzetí výhry na tel. 596 176 579. * Na třech univerzitách v kraji studuje 1280 studentů s cizím státním občanstvím, což je 13,1 procenta z celkového počtu studentů. Nejvíce je studentů ze Slovenska, Polska a Vietnamu. Všichni studují za stejných podmínek a musejí se řídit stejným studijním řádem univerzity jako studenti z České republiky. Velký počet studentů ze zahraničí tvoří stipendisté programu Sokrates/ Erasmus a jiných programů, kteří přijíždějí na výměnné pobyty na jeden semestr nebo jeden akademický rok. Počty zahraničních studentů: Ostravská univerzita: 174 studentů Slezská univerzita v Opavě a Karviné: 296 studentů Vysoká škola báňská -Technická univerzita Ostrava: 810 studentů Foto popis| Zkouškové období. Zkoušky dělají starosti i našim studentům, natož těm, kteří musejí ještě překonávat jazykové bariéry. Foto autor| SNÍMKY IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Havířovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Karvinský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Novojičínský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Jak se žije...; 05 Publikováno| Moravskoslezský deník - Region Krnovské noviny; Jak se žije...; 05 ID| dc46a6cd-e637-446a-9d9a-5eee322ce445   Když je hudba alfou a omegou života 22.5.2006  Moravskoslezský deník  str. 09  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Jan Martiník by si rád zazpíval Wagnera, nebo třeba velké postavy Verdiho oper Je milý a zábavný, a k tomu ještě talentovaný. Třiadvacetiletý Jan Martiník si jako svou profesi vybral operní zpěv, i když chtěl být původně lékařem. Ostrava * Během pěti let na konzervatoři procestoval řadu zemí a získal několik ocenění na prestižních mezinárodních soutěžích. Letos v září bude tento mladý muž z Ostravy reprezentovat svůj kraj a republiku na jedné z nejprestižnějších pěveckých soutěží v Moskvě. * Jak se to stane, že se mladý kluk jako vy rozhodne být operním pěvcem? Je to osud, ale byla to i dlouhá cesta. Na základní uměleckou školu jsem začal chodit na gymnáziu, zpěv mě učila Alice Zábranská a v té době jsem zkoušel ledacos: lidové i umělé písně, něco jazzového i muzikály, prostě všechno, co mě bavilo. Ještě jsem k hudbě neměl takový vztah. Až když jsem končil Matiční gymnázium, tak jsem začal přemýšlet, kterou cestou se vydám. Jednou byla medicína a druhou konzervatoř a operní zpěv. Vyhrála ta druhá a nelituji toho. * A kdy přišel ten zlom, že jste věděl: Tohle je to pravé? Prvním zlomem bylo, že jsem se na Janáčkově konzervatoři v Ostravě dostal do třídy Elišky Pappové, protože právě díky ní se jako operní zpěvák uživím. Hodně mě toho naučila a doufám, že ještě naučí. Ale opravdový zlom přišel v roce 2002 na mezinárodní pěvecké soutěži Mikuláše Schneidera-Trnavského v Trnavě. Jel jsem tam hlavně proto, abych nasbíral nové zkušenosti. Vůbec jsem nečekal, že obdržím nějakou cenu. Byla to moje první velká soutěž, najednou jsem si řekl, že to někam vede. * Tam jste se seznámil s Peterem Dvorským? Peter Dvorský tam tenkrát zasedal v porotě a on mě tam v podstatě objevil. Pozval mě na své mistrovské pěvecké kurzy do Jaroměřic nad Rokytnou, a tak začal náš kamarádský vztah. Máme za sebou několik společných koncertních vystoupení a na kurzy jezdím pravidelně. * Máte vysněnou roli, kterou byste chtěl jednou zpívat? Jsou skladby nebo role, které bych jednou rád zpíval, ale zatím na to není čas. Nepřísluší mému věku. Určitě bych si rád zazpíval nějakého Wagnera, nebo třeba velké postavy Verdiho oper. Zrovna jsem si zamiloval Falstaffa, teď v této opeře zpívám v Ostravě. Když jsem to slyšel poprvé, tak se mi vůbec nelíbila, není to typický Verdi. Ale to byl jen první dojem, který byl naprosto mylný, protože když jsem ji začal intenzivněji poslouchat, tak tahle hudba přišla ke mně a bylo to úžasné. Od té doby na Verdiho Falstaffa nedám dopustit, je to mistrovské dílo od začátku až do konce. * Nevadí vám, že nezpíváte pro mladé publikum? Mladých lidí, kteří se zajímají o vážnou hudbu, je málo. Dneska jsou ale v podstatě tři druhy koncertů nebo představení. Jsou to taková ta školní představení, kam mladí lidi chodí povinně, někdy jsou to výborní posluchači a jindy se chovají opravdu otřesně, jsou nevychovaní a to mi teda vadí. Pak jsou koncerty a představení, které jsou v rámci předplatného, kam chodí hlavně senioři a nakonec jsou takové ty galakoncerty a to je taková trochu snobárna. Občas se ale povede koncert, kde se sejdou správní lidi a vytvoří výbornou atmosféru. * Nechtěl byste zpívat něco jiného a přiblížit se tak mladým posluchačům? To mě ani neláká. Ten proces by měl být jiný. Já se nechci věnovat populární hudbě, nelákají mě ani muzikály, i když tohle je cesta, jak se přiblížit mladým lidem. Mělo by se začínat už v rodině a na základní škole, děti by se měly naučit poslouchat vážnou hudbu, poznat, že to není nic nudného, že to je krása. Zabere to ale hodně času, a proto to nikoho nebaví. Je jednodušší hrát počítačové hry nebo se dívat na kreslené seriály v televizi. * Na hudebním poli sbíráte jeden úspěch za druhým, ale měl jste i výstavu fotek… To byla obrovská náhoda. Můj soused, fotograf Radovan Šťastný, mě nadchl pro staré fotoaparáty. Výstava měla právě jednotící prvek, jen fotoaparát značky Voigtländer VITO CLR, který jsem náhodou koupil a nechal opravit. Nepoužíval jsem žádnou další techniku - žádná polarizační skla, žádné filtry nebo úpravy počítačem. A mělo to docela úspěch. * Co máte ještě rád kromě hudby a fotografování? Mám rád dobré a kvalitní věci: maso, vína, starožitný nábytek. Všechno co je uděláno kvalitně, takže dávám přednost starším věcem, které jsou i po mnoha letech stále krásné a hlavně stále fungují. Rád vařím. Pořídil jsem si obrovský hrnec, má 25 litrů - a v něm vařím. Co nesníme doma, to nabízím například sousedům v domě. Ale vesměs se v mém životě točí všechno kolem hudby. Mám obrovský archiv nahrávek: od klasiky přes „neposlouchatelnou“ moderní vážnou hudbu, až po metalovou kapelu Korn. Snažím se být co nejvíce otevřený, ale poslouchám jen kvalitní hudbu. * Co je podle vás kvalitní hudba? Nejsem příznivcem toho, čemu se dneska říká main stream a poslouchá to většina lidí. Líbí se mi například Sting nebo některé věci od Michaela Jacksona, ale i taková brutální hudba, jakou dělají Korn. Musí mít hlavně něco, čím mě zaujme. Jde o to, aby byla propracovaná, nápaditá, komplikovaná, zvukově barevná. Aby to nebyl jen stupidní rytmus, který se nahraje na počítači, a stupidní text, který odzpívá nějaká blondýna. * V září budete reprezentovat Ostravu na pěvecké soutěži v Moskvě, prozraďte o tom něco… Je to jedna z nejprestižnějších soutěží na světě. Soutěž je pojmenovaná po slavné mezzosopranistce Jeleně Obrazcovové, která je také předsedkyní poroty. V té porotě se scházejí největší jména současné operní scény, má asi 15 členů a je mezi nimi například i Joan Sutherlandová. Na soutěž jsem byl už oficiálně vybrán a pravděpodobně budu jediný Čech, který do Moskvy pojede. Nebudu reprezentovat jen Českou republiku, ale i město Ostravu a celý náš kraj. * Jste už nervózní? Ještě je brzy, ale bude to velice těžké. Jen první kolo bude rozloženo do čtyř dní a porota bude muset vyslechnout asi 200 účastníků. Navíc jet na takovou soutěž je samozřejmě nákladné a bez sponzorů se to neobejde. * Na podobných soutěžích jste už ale uspěl… Loni jsem byl na podobné soutěži Hans Gabor Belvedere ve Vídni, kam jsem se kvalifikoval také jako jediný Čech, a tam jsem se stal vítězem v kategorii Junior a získal stipendium na mistrovské interpretační kurzy v Německu a navíc jsem se jel podívat na představení do milánské opery La Scala. * Musel jste se kvůli zpěvu něčeho vzdát? Dříve jsem se věnoval judu, ale ono se to moc neslučuje se zpěvem, je to přece jen bojový sport a silová záležitost. Na jevišti musím být fit, nesmím mít modřiny a být omlácený. Na druhé straně to bylo dobré na fyzičku. Ono se to na jevišti nezdá, lidi si myslí, že tam jenom vylezu a odzpívám si svoje, ale je to hodně náročné. Navíc nadváha je dnes pro zpěváka handicap. * Proč jsou tedy skoro všichni pěvci obézní? Být operním pěvcem je takový zvláštní způsob života. Koncerty jsou večer a já nerad zpívám s plným žaludkem, proto se celý den v jídle omezuji a pořádně se najím až v noci po představení. Také je to hodně o stresu a fyzické a psychické zátěži, to pak ta kila jdou nahoru. Navíc já jsem labužník, nepohrdnu například pečenou kachnou se zelím a knedlíkem, občas si dám i dobré pivo. * Co vás v nejbližší době čeká? Pořád teď jezdím mezi Prahou a Ostravou. V Ostravě hostuji v opeře Falstaff v Národním divadle Moravskoslezském a v Praze nastudovávám roli Massetsa v opeře Don Giovanni, která bude mít premiéru 21. května ve Stavovském divadle. Chystám se i na Mezinárodní hudební festival do Italské Raveny na začátku července, kde budu zpívat po boku největších současných operních hvězd. Foto popis| Jan Martiník. V současné době hostuje v Národním divadle Moravskoslezském ve Verdiho opeře Falstaff. Foto autor| FOTO ARCHIV Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 ID| e138fd9a-ddde-4cb5-8837-ef1c1a367757   Děti z dětského domova předváděly společně s Miss 15.5.2006  Moravskoslezský deník  str. 04  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět zaujalo nás Ostrava * Velkou extravagantní módní přehlídku uspořádala v sobotu v Domě kultury města Ostravy reklamní, modelingová a umělecká agentura Cool. „Byla to naše první velká show, zatím jsme pořádali podobné akce jen v klubovém měřítku, a to hlavně v ostravském Fabricu. Poprvé jsme také předváděli více značek módy,“ řekl ke Cool Fashion Show majitel agentury Robert Galia. Kromě modelů a modelek agentury Cool se na pódiu objevila Česká Miss 2006 Renata Langmannová, Miss ČR a Miss Europe Monika Žídková a také děti z Dětského domova v Čeladné, které předvedly dětskou kolekci firmy United colors of Benetton. V druhé části večera pak byly Dětskému domovu předány sponzorské dary. „Pro nás tento šek znamená moc, sbíráme teď každou korunu, abychom mohli zrekonstruovat hřiště. Navíc jsme se zde mohli i prezentovat a ukázat, že nejsme žádný dům hrůzy,“ komentoval vychovatel Antonín Pyszko. Foto popis| Zlatým hřebem večera byla přehlídka extravagantních modelů ostravské návrhářky Jitky Stauderové a luxusního spodního prádla a plavek Femme Fatale Lingerie. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 04 ID| febd584a-c3af-4a73-9bcf-836cfb5abf9e   Jeseničtí Priessnitz vydávají nové album 28.4.2006  Moravskoslezský deník  str. 14  kultura (ifa) zpět Jeseník * Po čtyřleté pauze vydává kultovní jesenická kapela Priessnitz další řadové album. Nová nahrávka, která se právě dnes pod názvem Stereo dostává na pulty prodejen, bude slavnostně pokřtěna na sobotním koncertu Priessnitz live at Pentaghon v jesenickém kulturním domě. Sobotní vystoupení v Jeseníku bude jediným koncertem kapely Priessnitz před letní sérií festivalů a speciální bude nejen křtem novinky, ale také tím, že celý koncert bude natáčen a vyjde na DVD. Album Stereo produkoval Dušan Neuwerth, který spolupracoval s Tata bojs, Kryštofem a dalšími kapelami. Předzvěstí cédéčka se už v březnu stal singl Střepy, který vyšel na značce Ecapa/EMI v limitované sérii a hned zabodoval v domácích hitparádách. Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Kultura; 14 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Kultura; 14 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Kultura; 14 Publikováno| Havířovský deník; Kultura; 14 Publikováno| Karvinský deník; Kultura; 14 Publikováno| Novojičínský deník; Kultura; 14 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Kultura; 14 ID| a809b5a5-5b59-4534-ac5d-645a13eb8a35   Sommerová: Nerovnost mužů a žen je zakotvena všude 28.4.2006  Moravskoslezský deník  str. 07  Severní Morava a Slezsko Irena Fabiánová zpět Do Ostravy přijela představit svůj nový dokument Láska včera, dnes a zítra Do posledního místa dokázali zaplnit studenti a studentky největší posluchárnu Filozofické fakulty Ostravské univerzity, ve které včera odpoledne přednášela režisérka, spisovatelka a jedna z našich nejlepších dokumentaristek Olga Sommerová. Ostrava * První dáma českého dokumentárního filmu a také významná postava českého feminismu přednášela o tom, zda má feminismus smysl. Hlavně ale přijela představit svůj nový dokument Láska včera, dnes a zítra, který natočila společně se svou dcerou Olgou Špátovou. „K tématu feminismu jsem se dostala vlastně náhodou, protože se jím nezabývám ani ve svých filmech, snad jen ve dvou. Ale když jsem v devadesátých letech dělala rozhovory s mými kamarádkami, narazila jsem na bolavé místo v těle naší společnosti,“ popsala Olga Sommerová svou cestu k feminismu a dodala, „nejsem vzdělaná feministka, nejsem ani v žádné organizaci, ale protože mám přístup do médií, rozhodla jsem se skrze ně provokovat.“ Ve své přednášce se nejprve vrátila k tomu, že ženské hnutí mělo v naší společnosti už v 19. století velkou sílu, a problematika rovnosti mužů a žen se díky T. G. Masarykovi dostala roku 1919 dokonce do ústavy. „Totalitní režimy, které u nás do revoluce roku 1989 vládly, však všechno smetly. Společnost do nás žen nacpala, abychom neměly žádné sebevědomí. My jsme asi první generace, která si masově uvědomila, že to není v pořádku,“ tlumočila názory sebe i svých vrstevnic dokumentaristka. Nezapomněla se také zmínit o situaci na naší politické scéně: „I když se teď před volbami politické strany snaží na své kandidátky dostat ženy, pohled na současnou situaci je strašidelný. Svět je složený z poloviny z mužů a druhou polovinu tvoří ženy, každá skupina vyznává jiné hodnoty. Funguje to jako zápis, který do sebe přesně zapadne. Tak by to mělo být všude, i v politice.“ Olga Sommerová hledá ve svých dokumentech odpovědi na otázky ohledně vztahů, partnerství a lásky. Podobným problémem se zabývají také studentky, které na její přednášku přišly: „Myslela jsem si, že mi Olga Sommerová pomůže najít odpověď na mé otázky, teď ale budu hledat spíše v osudech těch, o kterých natočila své dokumenty,“ prozradila důvod své účasti na přednášce dvaadvacetiletá studentka Ostravské univerzity Terezie Pečeňová. Foto popis| Prezentace filmu. Režisérky Olga Sommerová (vpravo) a její dcera Olga Špátová představily 20. dubna v pražském kině Mat nový dokumentární film Láska včera, dnes a zítra. Foto autor| FOTO ČTK RENÉ VOLFÍK Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 07 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 07 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 07 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 07 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 07 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 07 ID| 546cfd68-a1fc-43fc-ac98-8dfeb0853cea   Modelky předvedly spodní prádlo 24.4.2006  Moravskoslezský deník  str. 09  Severní Morava a Slezsko (ifa) zpět zaznamenali jsme Ostrava * Modelky a modelové ostravské agentury IL Models předvedli v soboru večer na své tradiční přehlídce v kavárně Móda Café nejen luxusní spodní prádlo, ale také novou kolekci plavek pro letošní léto. Samostatná část přehlídky pak patřila firmě Rosh, dovozci originálních indických oděvů sárí a plátěných indický halen s ručně vyšívanými vzory. Foto autor| FOTO IRENA FABIÁNOVÁ Region| Severní Morava Publikováno| Moravskoslezský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Opavský a hlučínský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Frýdecko-místecký a třinecký deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Havířovský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Karvinský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Novojičínský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 Publikováno| Bruntálský a krnovský deník; Severní Morava a Slezsko; 09 ID| b0e729ca-b18c-4eee-b437-4b5bc502c249   Nejvyšší ostravský komín se stane dominantou města 20.4.2006  Moravskoslezský deník  str. 06  Ostrava BŘETISLAV LAPISZ IRENA FABIÁNOVÁ zpět Termín dokončení nátěrů vnějšího pláště komína je závislý na počasí Další noční dominantou města Ostravy by se po několikatýdenních úpravách měl stát nejvyšší ostravský komín, který stojí v areálu firmy Mittal Steel. Ostrava * Díky novému osvětlení bude stejně jako areál Vsokých pecí zářit do tmy. Na 220 metrů vysokém komíně, který slouží k odvodu větší části spalin z firemní teplárny, jsou v současné době na protilehlých stranách umísťovány nápisy Mittal. „Vnější plášť komína bude natřen speciálními barvami, které ho ochrání před působením agresivních látek a povětrnostních vlivů,“ vysvětlil Vladimír Raszka z tiskového oddělení Mittal Steel. Na nápisech, které budou dvaačtyřicet metrů dlouhé a jejichž střed bude umístěn ve výšce 180 metrů nad zemí mezi střední a horní zónou denního leteckého označení, už dva týdny pracují špičkoví horolezci. „Komín bude navíc osvětlen, takže by se mohl stát novou noční dominantou města. Úřad státního letového provozu v Praze už projekt schválil,“ dodal Raszka. Čtyři pracovníci musejí denně vystoupat do výšky asi 170 metrů, kde jsou umístěny speciální kryté závěsné lávky. „Tu nejtěžší práci, která navíc zabírá nejvíce času, mám už za sebou. Před samotným malováním se totiž musí logo vyměřit, nanést síť a rozkreslit písmena. Teď už se jen maluje,“ popsal průběh prací na komíně vedoucí horolezců Zdeněk Čep. Výškové práce si vyžádaly i řadu dalších bezpečnostních opatření a dopravních omezení ve vzdálenosti až sto metrů od komína. Termín dokončení prací je hodně závislý na počasí, pokud bude hezky, měly by být nápisy hotové už do týdne. *** * Železobetonový komín se šamotovou vyzdívkou, který je v provozu od roku 1972, je viditelný z velké dálky a ze všech světových stran. Jeho průměr u paty je 15,5 metru, v nejvyšším místě pak sedm metrů. Foto popis| Poslední úpravy. Novou dominantou města se stane komín v areálu firmy Mittal Steel. Foto autor| FOTO LADISLAV SCHÄFER Region| Severní Morava

© 2007 NEWTON INFORMATION TECHNOLOGY, s.r.o. www.newtonit.cz